zdroj: imdb.com |
Nepochopila jsem, o co šlo hlavnímu hrdinovi, ani proč bylo nutné sdělit divákům, že mu vadí výtahy. O těch vnitřních monolozích ala kdejaká junkie ani nemluvě, co to mělo být? Film měl příliš mnoho postav, z nichž polovina si klidně mohla zachovat status pana Golda, čili nikdy se neobjevit, a z nichž většina dělala nepochopitelné, zbytečné a dějově naprosto redudantní věci (a ne v tom cool smyslu slova).
V půlce filmu jsem si začala myslet, že to snad nikdy neskončí. A když ten slavný konec konečně přišel a hlavnímu hrdinovi něco konečně došlo, já byla příliš zaměstnaná vypínáním filmu a odhazováním ho vdál, že jsem neměla čas pochytit pointu. Jediná postava, která za něco stála, byl Sorter (Mark Strong) (who never misses unless he has a bad feeling), koneckonců, kvůli němu jsem se na to podívala, a ten - ačkoli byl každý záběr s ním perla - tam měl takový štěk, že ani na štěkání neměl čas, a stejně jako u většiny postav jsem prostě nepobrala, co byl jeho účel. (Ale užila jsem si ho.)
Co se týče obsazení, opravdovým pokocháním byl (kromě Marka Stronga) Ray Liotta (Dorothy Macha), ale vzhledem k tomu, že jsem ho nikdy neviděla hrát nic jinýho, než cvaklýho záporáka, mě zase tak nesmetl. Jasona Stathama (Jake Green) jsem předtím viděla jen v The Transporter, kde se mi líbil, tady mě ovšem nezaujal. O zbytku ani nepociťuju touhu se zmínit. Prostě, možná jsem jen tupá a inteligenčně nezvládnu víc, než Krtečka, ale dokud mi někdo nevysvětlí, o čem ten film byl, pro mě je to propadák. (Až na toho Sortera.)