zdroj: imdb.com |
Liza Minnelli byla jako vždycky skvělá, zbytek obsazení mi nic neříkal, nicméně co mě dostalo, byla absolutní aktuálnost některých čísel - jak trademarkové Cabaret, tak hlavně Money, což prostě funguje stále, a nej jen při nástupu nacismu. To byla vlastně taky linie, která mě překvapila - čekala jsem milostné drama, ale taková zatíženost historií, zajímavé charaktery, vztahové propletence... Docela mě ten film pohltil a dost mě i přestalo zajímat předvídat děj, takže Brianovo, "Where's your fur coat?" mě úplně zmrazilo, i když to nebylo tak překvapivé.
Postava Sally mi silně asociovala knižní Holly Golightly (koncekonců, autor knižní předlohy Christopher Isherwood byl Capoteho mentor), byla výborná a fascinovala mě její image. A pokud jde o moje nejoblíbenější hudební číslo, to bude jednoznačně a překvapivě Maybe This Time, a musím prostě zmínit tuto hlášku: "The Nazis are just a gang of stupid hooligans, but they do serve a purpose. Let them get rid of the Communists. Later we'll be able to control them." Vsadím se, že v té Argentině ho pak moc netočilo, jak se sekl.
Takže kolem a kolem... Dlouhý a těžký film, není to žádný relax, ale každá minuta stojí za to, aby to člověk viděl minimálně jednou. Nevím, jestli si někdy troufnu znovu na celý film, ale líbilo se mi to a jsem ráda, že jsem to viděla. (Mimochodem, ten film vyhrál neuvěřitelných 8 Oscarů - herec ve vedlejší roli (Joel Grey), herečka v hlavní roli (Liza Minnelli), kulisy, film, režisér, střih, hudba, zvuk.)