New York, New York (1977)

Do I look like a gentleman to you in this shirt and these pants?

zdroj: imdb.com

IMDb. Dvě a půl hodiny bylo moc, některé scény (průřez Francininým muzikálem, ukázka tolika představení etc.) byly zbytečné. A trochu, tak trochu, mi to celým příběhem připomínalo The Way We Were.
 
Roberta De Niro-a jsem tam skoro vůbec nepoznala, až když mi povědomost Jimmyho začala připadat neúnosná, tak mě to trklo. Konečně jsem pochopila, proč dámy v Sex and the City 2 tak jásaly, když na Stanfordově a Anthonyho svatbě začala zpívat Liza Minelli. A kolem dokola, moje třetí setkání s Martinem Scorsesem (The Aviator, Shutter Island) proběhlo dobře.

Celý příběh je hodně zvláštní, ale výborný, a tempo vyprávění mu prostě sedí. (Až na ty vycpávky, které jsem zmiňovala hned na začátku.) Francine (Liza) a Jimmy (Robert De Niro) mají skvělou chemii, ale zároveň si tak dokonale nesedí, že tomu jejich příběhu nelze nevěřit. Milovala jsem jejich charaktery, a každý kousek k jejích příběhu.

Také musím zmínit konec, který byl prostě dokonalý - jak příběhově, od pohledu na "EXIT" až po poslední záběr na boty a první tóny New York, New York - tak z tvůrčího hlediska. Nechat Francine zpívat New York, New York jako první, a až pak dát závěr filmu, to bylo skvěle originální a překvapivé. Trochu jsem očekávala The Bodyguard konec. Kolem a kolem skvělý film, ale přiznám se, že ta délka mě trochu odrazuje od opětovného shlédnutí. Ale to nebude věčně.