Things You Can Tell Just by Looking at Her (1999)

Only a fool would speculate about the life of a woman.

zdroj: imdb.com

IMDb. Ani nevím, jak jsem se k tomu filmu dostala - myslím, že jsem po něm sáhla v hlubokém poblouznění po "segmentových" filmech, které stále trvá. Nicméně nemám ráda, když v tom segmentu není skutečný příběh - znáte to, děj, vyvrcholení, závěr, tohle mi přišlo spíš o pocitech, i když se to na konci tak nějak uzavřelo a já se i pousmála.

This Is Dr. Keener: těžko jsem chápala celou tu situaci v domě dr. Keener, spíš šlo jen o ten pocit z jejích dní, nicméně Glenn Close (Elaine Keener) je prostě výborná herečka očima a obličejem, a Calista Flockhart (Christine Taylor) v tomto segmentu prostě jen neurazila.

Fantasies About Rebecca: Holly Hunter (Rebecca Waynon) začínám mít čím dál radši, hlavně kvůli jejímu hlasu a stylu, jakým mluví - to je prostě jiné a super, a jako Rebecca byla výborná. Roma Maffia (Debbie) potěšila.

Someone for Rose: Kathy Baker (Rose) jsem předtím viděla jen v The Jane Austen Book Club, kde se mi líbila, a i tady byla výborná a ta role tak rozdílná... Danny Woodburn (Albert) je snad v každém filmu, kde je postava liliputa, a celkově pro mě asi nejméně zajímavý a nejslabší segment.

Good Night Lilly, Good Night Christine: Pro mě nejsilnější segment a show pro Calistu Flockhart, která u mě oficiálně prošla jako herečka, a Valerii Golino (Lilly), která je prostě krásná i takto namaskovaná.

Love Waits for Kathy: Amy Brenneman (Kathy Faber) byla výborná, jako obvykle, ale kdo mě (zase) překvapil byla Cameron Diaz (Carol Faber), která zahrála slepou ženu pro mě naprosto dokonale a její monolog na konci byl prostě hodně, hodně silný.

Jinak mi to nic moc neřeklo - krom toho, že pro všechny zúčastněné to byl herecký koncert, a bez dobrých hereček by se na to nedalo koukat. Víceméně mi přišlo, že vybrali naprosto to nejhorší z ženské duše životních situací a zhmotnili to v takové koncentraci, že se mi chtělo během filmu brečet a spáchat sebevraždu.