_______
Flesh and Blood.
10-02-38%5D.JPG)
 |
| zdroj: imdb.com |
Lucrezia (Holliday Grainger) se touto řadou posunula na jednu z mých vůbec nejoblíbenějších ženských postav vůbec. Je sladká, je silná, je bojovnice a je nebezpečná. Naučila se z faktu, že je vlastně jen artiklem v rukou svého otce, vytěžit absolutní maximum a chová se podle toho. Inspirujeme mě, jak se vyrovnává s ranami osudu a jak vnímá svoje okolí.
Že tuto řadu dostala míň prostoru Vanozza (Joanne Whalley) mi vůbec nevadilo. Že ale trochu vystrčili Giuliu Farnese (Lotte Verbeek) mi trochu vadilo, i když její paktování s Vanozzou a Lucreziou bylo super. Tuto sezonu mě víc bavil Micheletto (Sean Harris), líbí se mi, jak se jeho postava vyvíjí, a jeho vztah s Cesarem (François Arnaud).
Docela výrazným rysem této řady byl pokračující boj Borgiů s rodinou Sforzů, ústící ve fiasko při obléhání Forli, kde dostal Juan Borgia (David Oakes) klepec od Cateriny Sforzy (Gina McKee). Tím celým se vyostřil vztah mezi sourozenci, který vrcholil ve smrt Juana Cesareho rukou, což Lucrezia vzala klidně a snad vesele, ačkoli nejspíš nevěděla, že zabíjel Cesare.
Dalším hodně výrazným dějem byl pokračující plán atentátu na papeže (Jeremy Irons), který se v dost emotivním a nabušeném finále nakonec uskutečnil. Lucrezia podlehla tlaku a rozhodla se provdat, Cesare byl konečně zbaven kněžského hábitu a přiznal se otci, že to on zabil bratra. Moment, kdy zničený Rodrigo sám pohřbívá Juana, který se mu v náručí změní v malého chlapce, je jedním z nejemotivnějších v seriálu.
A o úplném závěru nevím, co si mám myslet. Jedna moje část si říká, že přece nezabijí hlavní postavu, ale druhá, že kdy oddělali Juana... Nevím, těším se na trojku!