Ti, co vraždí (Den som dræber): Sæson 1

1.01 Tělo v lese (Liget i skoven) - 1.02 Utopie (Utopia) - 1.03 Zlá krev (Ondt blod) - 1.04 Oko za oko (Øje for øje) - 1.05 Smrtící hra (Dødens kabale) - 1.06 Stín minulosti (Fortidens skygge)

zdroj: imdb.com

Přiznám se, že Ti, co vraždí by mě asi minuli nebýt amerického remake (o kterém napíšu později, pokud ho někdy dovysílají), který mě zaujal a nasměroval k Tělu v lese. Zjistila jsem, že dánský originál je nejen lepší (samozřejmě), je přímo naprosto skvělý. Prvních pět dílů jsem zhltla skoro najednou, na šestý jsem si musela pár týdnů počkat, než se odvysílal. Případy byly skvělé, postavy ještě lepší a konec mi zlomil srdce. Co víc může člověk od dobré televize chtít? (Dobře, možná mi nemuseli lámat to srdce, ale k čemu člověk vlastně potřebuje city, že?)

Mám slabost pro silné hrdinky a tou Katrine Ries Jensen (Laura Bach) rozhodně byla. Obrovské plus měli za to, že se po událostech Těla v lese prostě jen neotřepala, jak je v seriálech typické, ale měla pořádné PTSD, které bylo natočené tak skvěle, že jsem to prožívala s ní. Thomas Schaeffer (Jakob Cedergren) nebyl typický sexy hlavní hrdina, naopak to byl obyčejný chlap s rodinou, který strkal prsty tam, kde už se jednou spálil. (Nejsme takoví všichni?) Katrine a Thomas měli skvělou dynamiku; nejen, že dokázali vykrýt moje typické shipper vidění, ale udělali to tak, že se mi to líbilo.

Magnus Bisgaard (Lars Mikkelsen) byl jeden z těch typických skvělých šéfů, které v reálu nikdy mít nebudeme, a bylo naprosto sladké, jak byl do Katrine zamilovaný. Chce to fakt charakter něco k někomu cítit, vědět, že to nebude nikdy opětováno, a nechovat se jak osel. Mia Vogelsang (Lærke Winther Andersen) byla boží a hrozně se mi líbilo její přátelství s Katrine, jsem sucker pro ženskou sílu. Molbeck (Frederik Meldal Nørgaard) bylo vyloženě jen sidekick a přiznám se, že jsem si nedokázala najít cestu k Benedicte (Iben Dorner), Thomasově manželce.

Co se týče případů, nejsilnější pro mě bylo asi Tělo v lese (mám holt ráda, když jsou postavy osobně zainteresované), v těsném závěsu byla Zlá krev (působivé) a pak asi Smrtící hra, nicméně všechny byly skvělé. Zatím pořád nevím, jak se postavit k poslední epizodě. Stín minulosti byl sice případově skvělý, ale nečekala jsem, co všechno jsem se dozvěděla. Katrine byla opravdu zamilovaná, ačkoliv to neukazovala, dokonce ochotná s Thomasem zemřít. Bisgaard to viděl a udělal to, co vždycky - podpořil Katrine a udržel ji na nohou bez naděje, že by mu to kdy mohlo být vráceno. A Thomas - wow. Čekala jsem, že někdo zemře, a tipovala jsem buď Benedicte nebo syna, ale nečekala jsem, že zemře Thomas a to takhle. Dostali mě.

Obecně zařazuji Ty, co vraždí do své sbírky seriálů s forenzními psychology (Die Cleveren, Wire in the Blood a Profilage), seriál tam rozhodně má své místo, ale jestli si to kdy zopakuji, tak asi vynechám poslední díl, ten je na moje ubohé fandovské srdce přece jen trochu příliš.