 |
| zdroj: megaknihy.cz |
Jak jsem u předchozích románů obdivovala, jak Ohlsson dokáže vykonstruovat komplikovaný, ale dobře vyprávěný příběh (hlavně v
Sedmikráskách), tak
Davidovy hvězdy už mi chvílemi přišly moc vykonstruované. Překvapilo mě, že tam byli jak Peder, tak Eden, ale za Pedera jsem byla ráda, trochu mi i chyběl a Ohlsson podle mě přišla na docela organický způsob, jak ho vtáhnout do děje, aby to nebylo osobní. Taky mě chvíli dokázala slušně držet v napětí - fakt jsem si tak trochu myslela, že zemře Fredričin manžel s dětmi a musím vypíchnout rozřešení, bylo originální, fungovalo a na ten masakr dávalo smysl. Pokud bude další díl, je už dopředu celkem jasné, že se vrátí k původní sestavě - Alex, Fredrika a Peder, Eden v této sérii asi skončila.
Myslím, že docela zbytečně se děj třepil do tří rovin vědění (na Fredriku & Alexe, Eden a Pedera) a to nepočítám vrahy. Chvílemi jsem byla spíš zmatená, než abych si v hlavě skládala puzzle z různých informací, které jsem dostávala od různých zdrojů. Navíc ve chvíli, kdy prakticky pomocí vrahů prozradila, o co tam jde, to zbytečně zpomalovalo děj a většina těch informací byla hrozně redudantní. Ale příběh jako takový nebyl špatný a do další knížky ze série asi půjdu. Styl Ohlsson se mi nelíbí tolik, abych zkoušela jiné knížky, ale tyto její postavy jsem si oblíbila.
