Blazing Saddles (1974)

My mind is a raging torrent, flooded with rivulets of thought cascading into a waterfall of creative alternatives.

zdroj: imdb.com

IMDb. Blazing Saddles jsem viděla kdysi dávno v televizi a bavila jsem se, protože Mel Brooks (Guvernér William J. Lepetomane) a Gene Wilder (Jim) prostě bývají dobří. Měla jsem to tehdy ale jen na pozadí a trvalo mi věky, než jsem se na to podívala znovu, pořádně a v originále. Bavila jsem se znovu, snad možná ještě víc.

Cleavon Little (Bart) hrál Barta, který lecčím předběhl svou dobu, s grácií a nadhledem, a každá Bartova hláška padla jak prdel na hrnec. Gene Wilder (Jim) je tradičně skvělý a platilo pro něj to stejné jako pro Littlea. Musím vypíchnout i Harveyho Kormana (Hedley Lamarr), jehož komický záporák prostě vyhrál všechny ceny. Madeline Kahn (Lili Von Shtupp) je vždycky úžasná a její karikatura Marlene Dietrich mě dostávala.

Celký ten film dává neuvěřitelně na prdel rasismu a celkové americké zamilovanosti do Divokého západu, "prvních" osidlovatelů a jejich krocení divoké přírody. Hlášky obsahuje neskutečné; ten film stojí za to vidět už jen pro ty hlody, které si vyměňují Bart a Jim. Jediné, co bych filmu vytkla, je ta závěrečná scéna, která se přerodí v naprosto náhodné bourání čtvrté zdi, protáhne se tím tak o deset minut, které pro mě byly úplně zbytečné, a kromě zmatení nedosáhne ničeho jiného, než čeho by se dalo dosáhnout i bez toho. Chápu, že se asi chtěli vyhnout úplnému klišé toho šťastného konce, ale to by tomu zase tak moc neublížilo.

Každopádně i tak skvělá komedie, můžu doporučit.