|
zdroj: kosmas.cz |
Po
Hrdý Budžes a
Oněgin byl Rusák přišla logicky řada na Dardu. Líbí se mi, že hned v názvu je jasná nápověda, jak se ta knížka asi bude odvíjet, a zároveň je to omen nomen. Myslím, že to nemohlo být pojmenované lépe. Samotná knížka mě nedržela tak jako předchozí dvě, což bude hlavně tím, že zatímco minulý režim je pro mě svým způsobem exotický a musela jsem obdivovat tu schopnost autorky vcítit se do dítěte a potom puberťačky, tady nebylo ani jedno. Neznamená to, že ta knížka je špatná, to ani trochu. Líbí se mi, že končí otevřeně, líbil se mi ten paradox - Helena sama je teď herečkou; tak daleko od toho, co chtěla dělat na gymplu. Byla jsem ráda za to, že si vyřešila záležitost s biologickým otcem a že jí to vydrželo s Jůlií. Vložené pohádky byly skvělé. Celkově to nebyla fakt špatná knížka, ale nebylo v tom to, co mě bavilo u předchozích dvou a dělalo je o tolik jiné než zbytek současné tvorby.