_______
“You must have faith. In reason. In discovery. And in the endurance of the logical mind.”
 |
| zdroj: imdb.com |
Není úplně překvapením, že Seth MacFarlane (Ed Mercer) umí hrát a Mercera si napsal tak, že mu sedl jak prdel na hrnec. Kelly Grayson (Adrianne Palicki) mě překvapila - myslela jsem, že ji fakt nebudu mít ráda, ale nakonec mě začala hodně bavit. Byť jsem Eda a Kelly shippovala - nic mě nebaví víc než zraněné city nutné koexistovat v uzavřeném prostoru - trochu jsem se bála, že ten vztah bude řídit seriál, který měl mnohem víc zajímavých postav, ale dost s tím šetřili a tím to bylo lepší. Finále mě potěšilo a zároveň mi zlomilo srdce. Jsem hodně zvědavá, jak s tím naloží do druhé řady.
Moje největší zlatíčko je ale Alara (Halston Sage), epizody zaměřené na ni mi přišly nejlepší a prostě mě baví. Hned za ním je Malloy (Scott Grimes) - je to sice takový ten typický řízek, ale baví mě. Navíc s LaMarrem (J. Lee) tam běží naprosto úžasná bromance, které se nevěnuje zdaleka tolik prostoru, kolik by si zasloužila. Bortus (Peter Macon) mi hrozně připomíná Teal'ca, ale jinak mně moc nebaví. Isaac (Mark Jackson) mi přišel jako trochu cyničtější C-3PO a pár vtípků s ním bylo skutečně super. Doktorka Claire Finn (Penny Johnson Jerald) mě samostatně moc nebaví, ale v týmu funguje skvěle.
Co se týče epizod, víceméně každá měla něco do sebe: Old Wounds krásně nastavilo, jak to asi bude vypadat; Command Performance měla skvělý segment s humanoidí zoo, Alaru jako velitele a dokonalý závěrečný vtípek; About a Girl mě překvapilo svou vážností a faktem, že to byla opravdu epizoda k zamyšlení; If the Stars Should Appear mělo úžasné finále; Pria mělo skvělou zápletku; a Krill mělo neskutečně mrazivý konec, nečekala jsem tu epizodu a dostala mě ještě víc než About a Girl.
Majority Rule byla skvěle vymyšlená sociální studie; Into the Fold dala víc vyniknout Isaacovi, takže za mě super; Cupid's Dagger mě úžasně pobavilo, byť to vlastně asi nebylo vtipné (“Thank you for lighting me on fire and then giving me permission to be in pain.”); Firestorm bylo lehce předvídatelné, ale bylo tam hodně prostoru pro Alaru, takže za mě super; New Dimensions se z hlediska Mercer/Grayson muselo odehrát a zvládli to dobře; a Mad Idolatry sice nebylo úplně ideální finále řady, ale zápletka byla super a Mercer/Grayson se konečně nějak definovali.
S guest stars mě několikrát hodně překvapili: objevili se Victor Garber (admirál Halsey); Rob Lowe (Darulio); Holland Taylor (Jeannie Mercer, Command Performance); Liam Neeson (Jahavus Dorahl, If the Stars Should Appear); a Charlize Theron (Pria Lavesque, Pria) - opět úžasná jak herecky, tak vizuálně.
The Orville je super letošní novinka a jsem fakt ráda, že dostali druhou řadu. Není to nejoriginálnější seriál, který jsem kdy viděla, ale hodně dobře kombinuje humor s dramatem, zápletky umí být překvapivě hluboké a hlavně, je to nostalgie jak prase, která mě prostě baví.