 |
| zdroj: imdb.com |
Vzhledem k faktu, že hlavní postava je Jack Frost, tak nějak jsem čekala, že titulní strážci budou rozdělení podle období, světových stran nebo živlů - zkrátka podle čehokoliv, co nějak souvisí se zimou / severem / vodou - realita byla ovšem jiná (další z těch situací, kde jsem se zklamala vlastním nepodloženým očekáváním). Míchání anglosaských svátků (Vánoce, Velikonoce), zvyků (zoubková víla) a evropského folklóru (Sandmann) ani stylizaci jejich představitelů jsem moc nepobrala a popravdě mi začalo dávat smysl až ve chvíli, kdy jsem se v závěrečných titulkách dozvěděla, že je to na motivy knižní série The Guardians of Childhood. Škoda, že se ten film nejmenuje stejně.
Prakticky jediná postava, která mě skutečně zaujala, byl Sandmann, který ani nemusel mluvit, ale byl tam bohužel docela málo a pořád si nejsem jistá, že chápu, jak znovu "ožil". Obsazení bylo super s výjimkou hlavní role: Chris Pine (Jack Frost) má podle mě na mladého kluka docela zralý hlas a za celou dobu se mi zvuk s obrazem nějak neslily v jedno. Jackova historie a smrt byly poetické a dojemné, ale jinak mě ta postava moc nebavila. Pitch Black (Jude Law), král nočních můr a protipól Sandmanna, mě naopak bavil hodně. Stylizovaný byl sice stejně nudně jako Jack Frost, ale jeho schopnosti byly nesmírně působivé a Jude Law ho udělal tak přesvědčivého, živého a zlověstného, že by fungoval i bez fyzické podoby.
Nicholas St. North (Alec Baldwin), Santa Claus stylizovaný jako Děda Mráz, mě sice trošku mátl, ale pochopila jsem, z čeho vycházeli, postava byla fakt pěkně graficky udělaná a Alec Baldwin byl výborně vybraný hlas, z toho ruského akcentu jsem měla dost. Velikonoční zajíček E. Aster Bunnymund (Hugh Jackman) mě totálně míjel - možná jsem nevzdělaná, ale nechápu souvislost s Austrálií (kromě Hugha Jackmana), jedna návštěva na Wikipedii mě informovala o germánském původu velikonočního zajíce a že by se velikonoční zajíc přes rok schovával v Austrálii jsem taky nikdy neslyšela - a nijak zvlášť nebavil.
Toothiana (Isla Fisher) to stejné, nechápu, proč vypadala jako kolibřík, ale zase beru, že angloamerické víly jsou něco úplně jiného než ty evropské a když už létají, není důvod je nestylizovat do ptáků, nakonec u Dark Fey jsem to chválila. Navíc myšlenka, že v mléčných zubech se schovávají nejdůležitější dětské vzpomínky, byla opravdu hezká a dělala Tooth mnohem zajímavější než ostatní postavy.
Ve výsledku si cením toho, že se snažili udělat něco nového a přišli s originálním designem profláklých mytologických a folklorních postav, ale byť jednotlivosti mě docela bavily, celek pro mě nefungoval. Byl to jeden z těch filmů, kde je pro mě záporák zajímavější než klaďák, kolem kterého se to točí a kterému mám fandit, a kde bohužel tak úplně nerozumím vyvrcholení (viz oživení Sandmanna výše), ale animace byla hezká a takový ten hřejivý pocit jsem z toho na konci měla, takže úplně ztracený čas to nebyl.
Už teď ale vím, že to pro mě je jeden z těch zapomenutelných filmů, které mě nenapadne doporučovat dál.