Over the Moon (2020)

“If you give love you'll never lose love. It only grows more and more.”

zdroj: imdb.com

IMDb. Netajím se tím, že poslední dobou nemám úplně přehled o tom, jaké nové filmy vycházejí (a poslední dobou myslím třeba posledních pět let), takže existence Over the Moon mě úplně minula. Nedávno mě na to upozornil až gifset na Tumblru a zmínka v nějakém shrnutí legendy o Čchang-e, a protože jsem si teď docela jela na vlně animáků, rychle na něj došlo.

Myslím, že jsem si ho nepustila ve správné části měsíce, protože jsem brečela víceméně od začátku do konce. Na druhou stranu by to jindy asi nebylo jinak, nic tak krásně nerozproudí emoce jako starý dobrý animák. Navíc byl tohle film o žalu, o tom, jak se s ním smířit a naučit se s ním žít tak, aby nebránil šanci navazovat nové cenné vztahy.

Stejně jako v případě Soul mě trochu překvapila animace, konkrétně kontrast Země, která byla poměrně realistická, a Lunarie, která byla... Přiznám se, že trailer jsem neviděla a tak jsem vzhledem ke starobylému původu Čchang-e čekala něco mnohem víc lesnatého a mystického, prostě tradiční fantasy. Ta kombinace měsíčního povrchu a neonového magického cyberpunku mě docela překvapila, ale vlastně s tím nemám problém. Mnohem víc mě zajímaly ty čínské reálie a Svátek středu podzimu, o čemž jsem nic nevěděla, a teď jsem zase o něco chytřejší.

Fei Fei (Cathy Ang) byla víceméně typická Disney dětská hrdinka (vím, že to není Disney), takže jako dítě byla trochu míň přesvědčivá, ale děj příběhu se točí kolem faktu, že postavila raketu a letěla s ní na Měsíc, takže jim to asi odpustím. Chin (Robert G. Chiu) měl naprosto jasnou trajektorii, ale stejně jako Fei Fei jsem ho proti své vůli začala mít ráda. Čchang-e (Phillipa Soo) tak nějak proběhla všemi možnými klišé, ale bylo mi to jedno, bavila mě. Scény s Chou Im (Conrad Ricamora) byly zvlášť dojemné.

Gobi (Ken Jeong) byl ten stereotypní otravný sidekick, u kterého jsem si napřed myslela, že je to pes, a pak že prase, a nakonec jsem musela vygůglit, že je to luskoun, což jsem ani nevěděla, že existuje. Romance Bungee a Nefritového zajíce mě překvapila, ale ta romance byla nesmírně sladká. Potěšila mě Sandra Oh (paní Zhong), kterou jsem okamžitě poznala po hlase a mám radost, že na ni poslední dobou tolik narážím. Pomáhá mi to překonat žal.

Celkově bylo Over the Moon příjemné překvapení a to hlavně tím, jak použilo čínskou mytologii a v podstatě napsalo pokračování. Plus Ultraluminary nemůžu dostat z hlavy. Pěkně děkuju.