_______
“The thing about the dead is that some of them come and visit because they miss you. Some come because they need to tell you something that you need to hear. And some of them just wanna take you with them. You need to know the difference.”
 |
| zdroj: imdb.com |
Jodie Foster (Liz Danvers) je jedno z jmen, které v seriálech obvykle nehledám, takže když jsem ji viděla v obsazení, ani jsem neuvažovala, že bych Night Country přeskočila (a to byla rozhodně možnost, protože ty grimdark věci už moc nemusím, realita je momentálně supluje dokonale). Danvers byla absolutně fantastická kráva a skvělá ilustrace toho, že trauma chování vysvětluje, ale neomlouvá a už vůbec lidi nesvětí. Sledovat Jodie Foster je viscerální (v anglickém významu) zážitek a trochu jsem se bála, koho „proti ní“ postaví, ale Kali Reis (Evangeline Navarro) tu výzvu zvládla s absolutním přehledem. Navarro sama se sebou sváděla naprosto fantastický boj, který byl dokonale prožitý a předaný, a celá její linka byla super (i když mám trochu výhrady k jejímu konci).
Další absolutní pecka v obsazení pro mě byla Fiona Shaw (Rose Aguineau), která mě zatím ještě nikdy nezklamala, a Rose byla rozhodně další do sbírky zajímavých a nezapomenutelných postav. Říkala o sobě jednu věc, ale její znalosti a zkušenosti ukazovaly na úplně něco jiného, co nikdy nikdo neřekne na plnou hubu, a tak to mám moc ráda. Ten easter egg v podobě jejího zesnulého partnera Travise Cohlea (Erling Eliasson) jsem si musela přečíst a ani tak pro mě nic neznamenal - první řadu už si skoro nepamatuju - ale zmíním to tady, aby bylo vidět, že Rose byla svým způsobem podhoubím celé zápletky.
Priorovi byli taky hodně zajímavou kapitolou: Hank (John Hawkes) gradoval z nekompetentního blba na pěkně nebezpečného mizeru, což mělo katastrofální následky pro Petera (Finn Bennett), kterého mi bylo upřímně líto. Pokud je tam postava, jejíž příběh podle mě zůstal „nedokončený“, tak to byl rozhodně Peterův. Chtěla bych prostě nějaké ujištění, že se mu podaří žít normálně a nepromění se ve vlastního otce. Nevlastní dcera Danversové Leah (Isabella Star LaBlanc) byla docela na periferii a spíš existovala pro Danvers než pro sebe, ale byla jsem ráda ze jejich společnou nalezenou cestu.
Než se přesunu k ději jako takovému, tak chci určitě ještě zmínit Julii Navarro (Aka Niviâna) a Eddieho Qavvika (Joel D. Montgrand) jako dva magnety v životě Navarro: Julia ji táhla zpátky ke kořenům, ale zároveň k dědičným rodinným mentálním problémům, zatímco Qavvik byl přítel a možná budoucnost, které se úplně nebyla ochotná odevzdat. Výš jsem zmiňovala, že mám trochu výhrady ke konci Navarro: četla jsem sice post-mortem s Issou López a uznávám, že její záměr dává smysl, ale stejně se nemůžu ubránit pocitu, že konec Navarro je nadějný jen pokud se rozhodneme přijmout tu nadpřirozenou rovinu a na to nejsem úplně stavěná.
Co se týče rámcového děje - tedy vraždy vědců ze stanice TSALAL a pár let staré vraždy Annie K. (Nivi Pedersen) - tam jsem byla hodně spokojená s tím, jak se rozuzlilo. Mám ráda tyhle propletence a mám ještě radši, když se zdánlivě nevysvětlitelné jevy dají z většiny vysvětlit: můžeme tomu říkat zbabělost nebo nedostatek fantazie, beru obojí, ale za mě je to mnohem víc o tom, že dobře napsaný příběh vždycky funguje ve vícero rovinách. Navíc skutečně vytěžili maximum jak z postav, tak jejich individuálních příběhů a vzájemných vztahů, nic tam nebylo navíc. Všechno pro mě ale stálo na vztahu Danvers a Navarro, které se memohly vystát pro to, co je spojovalo, a ta závěrečná scéna mě upřímně dojala.
Night Country byl po dlouhé době seriál, kde jsem se skutečně nemohla dočkat každé nové epizody a při sledování jsem zapomínala dělat cokoliv, co jsem u toho dělat chtěla. Jsem líná číst si svoje staré recenze, ale takhle z hlavy si nepamatuji, že by mě True Detective kdy tolik chytilo. A to o něčem vypovídá.