Frankenhooker (1990)

“I'm not killing anybody. I'm not shooting anyone. I'm not stabbing anyone.
I'm merely gonna place a lethal form of crack in their presence.”

zdroj: imdb.com

IMDb. Frankenhooker mi přistál na radaru, protože jsem k ní na Instagramu i Tumblru viděla přirovnávané Poor Things, a když jsem teď hledala nějakou kravinu na zabití času, volba byla jasná. Po shlédnutí hlásím, že podobnost s Poor Things je za mě zanedbatelná, ale ačkoliv jsem nečekala moc, byla jsem filmem příjemně překvapená.

James Lorinz (Jeffrey Franken) měl obličej, který nosí obvyklí američtí vyvolení z filmových klasik 80. let, což dělalo celou zápletku ještě vtipnější. Patty Mullen (Elizabeth Shelley) byla jako Elizabeth trochu prkená, ale titulní Frankenhooker si skutečně dala. Zbytek obsazení prošel kolem mě, ale musím zmínit Louise Lasser (Jeffreyho máma), protože měla dokonale fanatický pohled. Zápletka samotná měla jako horor dobré kosti, ale nebrala se vůbec vážně a dokonce trochu nečekaně působila jako sociální komentář. Konec mě nejen dějově uspokojil, ale hlavně pobavil.

Kromě děje je příjemně překvapilo i výtvarné provedení. Sádrové části těl ilustrovaly komediální záměr, ale Jeffreyho pokusy byly ve své bizarnosti roztomilé a vykreslení amerického snu na začátku bylo přesné. Kostýmy byly super a celá vizáž Elizabeth po přešití od špičaté podprsenky a až k stehům jako z animovaného seriálu pro mě fungovala.

Nejsem na horory, takže moc nejsem ani na hororové komedie, ale Frankenhooker jsem musela zapnout v ten správný moment, protože prostě zafungovala. Znovu to vidět nepotřebuju, ale byla to dobrá zábava na jeden večer. (A nevinný český překlad názvu „Frankensteinka“ mě zase jednou sundal.)