 |
| zdroj: imdb.com |
Zatímco Fury Road fungovala i pro ty, které ani tak nezajímal příběh jako efekty a akce (a to jsou většinou z mé zkušenosti ti, co si zároveň stěžují na délku), Furiosa se takhle ošulit nedala, protože - ruku na srdce - ta akce skutečně nebyla nic, co by člověk neviděl už v prvním filmu (já vím, že je to technicky čtvrtý film, ale ty první tři jsem neviděla a nic mě nedonutí dobrovolně trpět hodiny Mela Gibsona). Pokud diváka nezajímal Furiosin příběh, neměl podle mě šanci užít si film jako takový.
Děj byl rozdělený do tematických kapitol, díky čemuž se v něm výborně orientovalo, a poskytl odpovídající kontext chování Furiosy ve Fury Road tak, jak si ho pamatuju (z těch meta, které jsem zachytila na tumblru, tam byla spousta paralel nebo juxtapozicí, které mi ušly, fakt bych se na to měla podívat znovu). Délka mi zase nevadila, protože jediné, kdy se pro mě film táhl, byly ty akční sekvence; až na tu první, která propojí Fury a Jacka, byly sice celkem vynalézavé, ale i tak se daly shrnout do „[odehraje se rvačka/honička]“ v prvním draftu a dost pravděpodobně by nic moc nechybělo. Konec byl podle mě chytře udělaný a úplný závěr, kde se příběh napojuje na začátek Fury Road, se mi i přes svou doslovnost líbil taky.)
Furiosa (Anya Taylor-Joy / Alyla Browne) byla v první řadě skvěle obsazená; její zarputilost a síla existující navzdory strachu byla fantasticky zahraná oběma herečkami a když na konci filmu běžely klipy z Fury Road, Charlize Theron dávala jako další držitel štafetového kolíku absolutní smysl (ačkoliv to byla ona, kdo ten závod zahájil). Dementus (Chris Hemsworth) byl skvěle postavená - a trefně pojmenovaná (nebývalá sebereflexe z jeho strany) - postava; jeho chování plně odpovídalo té císařské mytologii, kterou kolem sebe budoval, a prostě se mi fakt líbil. (Chris Hemsworth je ten typ herce, který mnohem víc vyniká při hraní záporáků než klaďáků nebo antihrdinů, a moc si ho užívám.)
Praetorian Jack (Tom Burke) byl vykreslený tím způsobem, který je obvykle rezervovaný pro ženské objekty touhy hlavního hrdiny, tj. byl hlavně katalyzátor dalšího Furiosina vývoje, ale Tom Burke ten prostor, který měl, vytěžil hezky, a na (jeho) konci mi Jacka bylo hrozně líto. Dál jsem si dost užila postavu Mary (Charlee Fraser) a ten náhled do kultury Vuvalini, který nám dopřála, a který krásně vysvětloval chování dítěte Furiosy. Mr. Norton (Elsa Pataky) ve mně vzbudil/a zvědavost, ale moc jsem se nedozvěděla. Zbytek postav byly buď předchozí verze postav z Fury Road nebo dost podobné, a nikdo mě zvlášť nezaujal.
Celkově je za mě Furiosa povedený prequel, který mě bavil jak dějem, tak vizuály, a jsem ráda, že jsem nebyla líná dojít si do kina.