25. června 2010

How to Lose Friends & Alienate People (2008)

"The most hilarious comedy of the year."

zdroj: imdb.com
IMDb. Nejvíc "hilarious" na celé téhle "komedii" je, že si někdo skutečně může myslet, že je "hilarious". Vážně jsem od toho asi čekala příliš. Hlavního hrdinu zachránilo jen to, že ten herec, co ho hraje a kterého jsem nikdy předtím neviděla - Simon Pegg (Sidney Young) - měl aspoň trochu charisma.

Megan Fox (Sophie Maes) potvrdila, že je naprosto a tragicky plochá (teď zrovna nemyslím její hrudník, ale upřímně, ani tam by to tvrzení nebylo daleko od pravdy), neschopná (dobře, možná tam nebylo moc co hrát, ale tak nějak jsem z ní prostě měla pocit, že IQ její postavy naprosto poutá všechny její schopnosti) a vážně, lidi - světu jedna Angelina Jolie stačí. (Tahle nanynka jí stejně nebude nikdy sahat ani po kotníky. Blech.)

Kirsten Dunst (Alison Olsen) si zase trošičku poškodila reputaci po tom, co mě potěšila v Eternal Sunshine of the Spotless Mind, ale to bylo asi tím filmem - ona sama byla sladká, dobře se na ni koukalo a nepřehrávala. Kdo mě ale hodně potěšil, byla Gillian Anderson (Eleanor Johnson) - v roli se podle všeho docela vyřádila a já jsem si ji tam užila. To samé Jeff Bridges (Clayton Harding), kterého mám ráda od The Men Who Stare at Goats - to číro bylo za + 100.

Co se týče filmu samotného, jak jsem psala, nic moc. Možná je to skutečně dobré, já jen asi z nějakého důvodu očekávala nepochopitelně moc... Ale vážně, prase na večírku? Deset minut natahovaný vtip o mrtvém čoklovi, který nebyl vtipný ani prvních pět vteřin? Kdyby z toho vypustili ty rádobyvtipné etudy, byl by to docela fajn romantický film. Takhle je to slátanina, kterou zachraňuje, jak jsem psala, hlavně to číro Jeffa Bridgese.