zdroj: imdb.com |
Zatímco starší tvorba Guye Ritchieho mě nikdy nijak nenadchla, ta novější (Sherlock Holmes) se mi líbí dost, a byla jsem velmi příjemně překvapná, když jsem zjistila, že hravost a vychytávky užité u Sherlocka použil už dřív tady.
Bavila jsem se od začátku do konce, film měl vlastní tempo, které neztrácel, originální způsob vypravování, a díky skvělému obsazení jsem nenašla žádné hluché místo. Jak jsem výše zmínila, Gerard Butler (One Two) to táhl a utáhl naprosto na jedničku, zas a znovu jsem překvapená, že je to ten sám hňup, co v bederní roušce a santusáckým vousu řval, "THIS IS SPAAARTAAA!". Tom Hardy (Handsome Bob) měl dostat víc prostoru, jestli se mě ptáte na objektivní názor, a Karel Roden (Jurij) jakbysmet. (Proč každý Čech v anglofonním filmu hraje Rusa? Začíná to být trochu nudný stereotyp, jako kdyby v Evropě existovala jen Francie a Rusko, sem tam Itálie). Gemma Arterton (June) by klidně s přehledem zvládla Stellu (a k Butlerovi by se hodila víc), ale Thandie Newton (Stella) taky nebyla vůbec špatná.
Zvláštní cena patří Markovi Strongovi. Ačkoliv se mi zdálo, že ve Stardust, nebo Sherlockovi Holmesovi měl mnohem větší roli, tady si z té menší ukradl celý film pro sebe a byla rozkoš Archieho sledovat. (Ale Bob byl Bob, i když byl... Bob.) Podobně mě ve filmu zaujal Toby Kebbell (Johnny Quid), ten balet na tenkém ledě nejasné role, který tam předváděl, byl sem tam až uchvacující, je škoda, že nedostal víc prostoru. Druhou zvláštní dávám filmu za nejoriginálnější milostnou scénu všech dob. Kam se hrabe hallelujah?
Prostě, celkem ráda bych si ten film co nejdřív ráda zopakovala, a pokud Guy Ritchie v budoucnu natočí dvojku, budu hodně zvědavá.