_______
 |
| zdroj: imdb.com |
Vzhledem k tomu, že se v celé sezóně dělo tolik hovadin, půjdeme pěkně postavu po postavě. Serena (Blake Lively) byla kráva už dlouho, ale co předváděla tuto sezónu byl absolutní vrchol. Nemůžu uvěřit, že právě její postava mě kdysi k seriálu přitáhla. Steven (Barry Watson) byl typická láska jejího života, kterou znala asi tak pět minut, než se rozhodla, že je skvělý nápad zapudit kvůli němu všechny svoje přátele. Celých deset dílů jsem si nepřestala přát, aby zfetovanou Serenu na začátku vyplavilo moře, nebo ji vyklopili někde na skládce, ale bohužel se to nestalo. Místo toho byl jako bonus obnovení Dereny, což jsme si všichni velmi přáli.
Když už jsme u Dana (Penn Badgley), jeho vlasy mě regulérně zabíjely a hrozně rozptylovaly. Z toho, jak byla ta postava neuvěřitelně domrvená jsem umírala celou sezónu. Nejen, že byl tím největším pokrytcem, kterého seriál měl (a to i přesto, že pokrytci tam jsou všichni), navíc měl příšerný účes a dělal ze sebe oběť, do které měl skutečně daleko. Stalo se z něj přesně to, co vyčítal Little J (Taylor Momsen), že se z ní stává, jen bohužel nevypadl stejně, jako ona. Derena byla víceméně poslední kapka, ale musím přiznat, že rozuzlení toho vztahu se mi líbilo. Fakt, že to pak zjevně myslel vážně a chtěl být zase hodný, to už se mi moc nelíbilo, ale ten moment, kdy se ukázalo, že si se Serenou jen hrál, byl priceless.
No a teď samozřejmě Akta Chair. Hallelujah v Gone, Maybe Gone bylo jednou z jejich nejžhavějších scén. Celý ten pakt byl úsměvný, ale pořád lepší, než Blaiřina (Leighton Meester) dohoda s Bohem v minulé řadě. Když měli scény, byly většinou výjimečně sladké a krásně se na ně dívalo, ale nebylo jich moc a i do nich zasahoval typický GG bullshit.
Co se týče Blair samotné, jako obvykle jsme se nesmyslně vraceli na střední a její zápletka byla stejně jako v případě Sereny něco, co jsem viděli v každé řadě dvakrát. Myslím, že na konci jsem měla radost, když se stala úspěšnou módní návrhářkou, čistě proto, že se konečně pohnula ta záležitost s Chuckem (Ed Westwick). Jeho zápletka s Bartem (Robert John Burke) už tu taky byla, byla únavná, koulervoucí tím špatným způsobem, ale konec The Revengers a Bartova smrt byly epické natolik, že jsem jim to i odpustila i fakt, že Barta mi bylo většinu sezóny regulérně na blití. A z Lily (Kelly Rutherford), než konečně v tuším It’s Really Complicated znovu nalezla svůj mozek.
Poslední z NJBC, Nate, tuto sezónu opět plápolal jako bludička Jůlie a nebyl nic moc k ničemu. Zase mu hodily zápletku, při které prakticky jen souložil se Sage (Sofia Black-D'Elia), což byla málem nevlastní dcera Sereny, o kterou nikdo nestál a která tam byla úplně k ničemu, no a pak zjevně provedl něco špatného ve snaze zachránit Spectator, díky čemuž byl chvíli ve vězení, a to bylo tak všechno, co se s ním tuto sezónu dělo. Nejhorší bylo, že to nikoho nepřekvapilo.
O tom, že Lily většinu dílů ukazovala, po kom Serena podědila svoje charakterové perly, už jsme se bavili, o Bartovi jeho hnusotě a zbytečnosti zároveň jsme taky už mluvili. Ze stařešinů zbývá jen zmínit se o Rufusovi (Matthew Settle), který jen souložil s Ivy (Kaylee DeFer), čímž se mstil Lily (tam bylo pár povedených momentů), pak se rozhodl, že pomůže Lily bez mozku, čímž mě ztratil úplně, a pak byl jako obvykle úpolně zbytečný. Když už jsme u Ivy, tu jsem milovala, líbily se mi její intriky, a trochu mě mrzelo, když se ukázalo, že byla jen loutka loser otce Sereny Williama (William Baldwin), to mě přímo rozladilo.
Z podstatných postav zbývá už jen Georina (Michelle Trachtenberg), což je asi nejupřímější postava, která tam je, protože nikdy nejednala nijak logicky, nikdo nikdy nerozumněl, o co jí jde, a tak jsme si ji všichni užívali. Líbilo se mi, jak našeptávala Danovi a vlastně jediné, co mi na ní vadilo bylo, jak chodila oblékaná. Ale občas jí to i slušelo. Jinak se myslím můžeme shodnout na tom, že největší bad-ass celé sezóny a vlastně celého seriálu je vlastně Dorota (Zuzanna Szadkowski), protože je prostě nejlepší.
Na finále jsem se dost těšila. Zaprvé, předposlední dva díly mě tím neuvěřitelně přepáleným způsobem bavily, daly finále dost materiálu k rozuzlení (Bartova smrt, Nateovo obvinění, snaha konečně odhalit Gossip Girl a slib scénáristů, že se to stane... jen ten Sereniny trapný pokus odstěhovat se z NY nikoho nepřesvědčil) a stills byly také zajímavé. Finále samotné mě překvapilo. Nic tam nedávalo smysl, jak bývá v Gossip Girl dobrým zvykem, a bylo epické. (Jediná moje výhrada byl fakt, že neukázali, co se stalo s Ivy, to mě dost mrzelo.) Ukázali se snad všichni, kdo se v seriálu kdy objevili - hlavně Eric (Connor Paolo), Jenny a Vanessa (Jessica Szohr). Pokud se neobjevili přímo lidé, bylo to aspoň jméno, jako v případě Olivie (Hilary Duff). Zakomponování Kristen Bell bylo dokonalé a Rachel Bilson potěšila.
Chair svatba byla epická, Derena svatba ani nevadila, malý Henry Bass byl stejně sladký, jako jeho rodiče. Některé pairingy překvapily a potěšili zároveň (například že se k sobě Rufus a Lily nevrátili), jiné byly můj splněný vlhký sen - jako Jack Bass (Desmond Harrington), který byl opět dokonalý, a Georgina. Úplný konec za hudby You've Got the Love, která nás před pár lety rozloučila s legendárním Sex and the City, skoro až dojal. Prostě finále se jim skutečně povedlo a téměř odčinilo poslední dvě řady. Plus způsobilo, že na Gossip Girl budu nakonec vzpomínat v dobrém.