Spartacus: War of the Damned

| Season 0 | Season 1 | Season 2 | Season 3 |
_______

Each believes himself the hero, the other villain. It is for history to decide who is mistaken.


3.01 Enemies of Rome - 3.02 Wolves at the Gate - 3.03 Men of Honor - 3.04 Decimation - 3.05 Blood Brothers - 3.06 Spoils of War - 3.07 Mors Indecepta - 3.08 Seperate Paths - 3.09 The Dead and the Dying - 3.10 Victory

zdroj: imdb.com

Spartacus konečně dospěl do konce. Je poněkud pokrytecké, že jsem to dokoukala až sem, zatímco jsem to pravidelně hanila, ale ačkoliv mi přišla většina věcí spíš úsměvná, pořád byly momenty, které mě u toho seriálu udržely, a především se týkaly Římanů. Přes to všechno měl ten seriál pár skutečně velkých tref ohledně postav... i když ve vyrovnaném poměru k těm minutím.

Po minulé řadě nezůstalo moc Římanů a vůbec známých postav. Přibyli Crassus (Simon Merrells), který se jim hodně povedl, Caesar (Todd Lasance), u nějž si pořád nejsem jistá, co tam vlastně dělal, ale když přestal vypadat jako Thor, byla z něj skvělá postava. Bez koho bych se ale dokonale obešla, byl Crassův spratek Tiberius (Christian Antidormi), dlouho mi nebylo z žádné postavy tak na blití, nechali ho umřít na můj vkus moc hezky a bezbolestně. Veškeré nové postavy ale hravě strčila do kapsy Kore (Jenna Lind), její příběh byl srdcervoucí a její romanci s Crassem jsem absolutně žrala.

Z dalších zajímavých postav bych rozhodně vypíchla Zrzku Laetu (Anna Hutchison), u které jsem dlouho nevěděla, kam to spěje, ale nakonec se mi líbila - a hlavně, další silná ženská postava. Další zajímavou ženou byla Sybil (Gwendoline Taylor), u které jsem dlouho nevěděla o co jí jde, ale její romance s Gannicem (Dustin Clare) byla sladká. Tyto ženské postavy mi docela vynahradily, že všechny moje oblíbené zemřely na konci minulé řady, a docela i otupily bolest z nudnosti Saxy (Ellen Hollman) a otravnosti fake!Naevie (Cynthia Addai-Robinson).

Co se týče rebelů, tam k nějakým velkým změnám nedošlo. Jediný, koho jsem skutečně žrala, byl Gannicus, a jeho konec byl extrémně krutý. Nějak jsem nečekala, že většina z postav přežije, ale doufala jsem, že Gannicus padne v boji, jako to dopřáli Crixovi (Manu Bennett) - i když ho zabila ta děvka Tiberius - Saxe, Naevii a Spartacovi samotnému. To ukřižování mě bolelo, i když jsem ten seriál nijak nepřežívala, a nechtělo se mi věřit, že to Crassus Kore skutečně udělal. Jako bych znovu prožívala Anne a Henryho.

Co se týče finále, Crassovo vítězství bylo krásně hořké - kdyby nezasáhli řadoví vojáci, Spartacus by ho dostal. Řím sice vyhrál, ale přesto byl sražený na kolena. Líbilo se mi, jak se vracely známé postavy - ztracené životy, pro které Spartacus bojoval, Gannicovy halucinace na kříži... Spartacova smrt se mě vůbec nedotkla, teprve až když po jeho smrti začalo pršet (Spartacus byl přezdívaný "bringer of rain"), něco se ve mně pohlo. Ale jsem jen ráda, že skutečně zemřel. Nějak by mi nesedělo, kdyby ho nechali přežít nebo utéct.

Ten konec, kdy přeživší - Agron (Daniel Feuerriegel), Nasir (Pana Hema Taylor), Laeta a Sybil - kráčeli do západu slunce, byl takový zvláštní, ty pocity jsem nějak neuměla identifikovat. Vlastně se to uzavřelo a přesto se to neuzavřelo, ale finále to bylo naprosto luxusní. Skvěle provedené, pamatující na všechno a na všechny, kteří byli pro seriál důležití (konečně titulky se všemi postavami, které seriálem prošli, od prequelu až po finále, a na konci Andy Whitfield řvoucí "I am Spartacus!" byly luxusní), prostě až mě přimnělo cítit lítost, že je konec. Povedlo se jim to.