|
zdroj: megaknihy.cz |
Zatímco
Nechtění byli trochu rozpačití,
Sedmikrásky už byly o dost lepší a musím říct, že příběh
Andělů strážných mě totálně pohltil, ke konci jsem se fakt nemohla dočkat úplného rozuzlení. Líbilo se mi, jak se Kristina Ohlsson nebála pěkně těm postavám naložit na záda, hlavně chudák Peder si to odskákal. Případ byl extrémně spletitý, ale vlastně to na konci dávalo smysl a ukázalo se, že motivy nebyly zvlášť vyumělkované, takové vlastně i docela přirozené. Další smeknutí patří Kristině Ohlsson i za to, že jsem se při tom množství postav neztratila, navázala je na sebe navzájem tak dobře, že se v tom bezproblému orientovalo. A celkově prostě můžu říct, že tahle knížka byla bez výhrad fakt dobrá.