The Affair: Season 4

| Season 1 | Season 2 | Season 3 | Season 4 | Season 5 |
_______

What happens to people like us? The ones who can't be forgiven?


4.01 401 - 4.02 402 - 4.03 403 - 4.04 404 - 4.05 405 - 4.06 406 - 4.07 407 - 4.08 408 - 4.09 409 - 4.10 410

zdroj: imdb.com

Čtvrtá série The Affair byla úžasná. Začnu její nejdrsnější částí, tedy smrtí Alison (Ruth Wilson). Na jednu stranu jsem podvědomě čekala, že to tak skončí - tak nějak jsem si vždycky myslela, že úvodní píseň je její - ale devátá epizoda mě stejně dostala. Pochopila jsem, že první část byla jak si Alison přála, aby se to stalo (byť i tak to bylo hořkosladké - "My mom believes that we live multiple lives and that each one is a step toward perfection. We just keep coming back until we get it right. Maybe this is as far as I come in this life."), a druhá co se stalo skutečně, ale mohlo to být i úplně jinak. Každopádně ať tak či tak, Alison bojovala v obou případech. Bolí mě za ni srdce, ale jsem ráda, že ta postava zůstala věrná sama sobě a cestě, po které šla, až do konce. A hlavně, že její smrt nebyla jen plot device pro ostatní postavy, ale tak nějak podivně i pro ni.

Na začátku seriálu bych nevěřila, že se Noah (Dominic West) stane mou nejoblíbenější postavou, ale vzhledem k poslední řadě už to tak vypadá. Vztahu s Jenelle (Sanaa Lathan) jsem moc nefandila, přišlo mi, že tu postavu až moc definují jen ve vztahu s jeho ženami a připomnělo mi to, v čem mi třetí řada vadila, ale druhá polovina série - hlavně interakce s Antonem (Christopher Meyer) a Coleem (Joshua Jackson) - mu hodně pomohly. Je to snad jediná postava, u které je patrný nějaký vývoj, aniž by člověk neměl pocit, že z něj udělali někoho úplně jiného.

S Helen (Maura Tierney) mám problematický vztah. Trochu mě drtilo, jaký vztah měla tuhle řadu k Noahovi - jako by neměla máslo na hlavě, jako by nešel sedět za ni a neumožnil jí mít neporušený vztah s těmi dětmi, které proti němu teď tak trochu štve - na konci se ale tak nějak vykoupila. Celá zápletka s Vikovou (Omar Metwally) rakovinou a nevěrou se Sierrou (Emily Browning) - a Heleninou nevěrou se Sierrou - byla docela drsná a konečně Helen donutila k nějaké sebereflexi. A když už jsme u Sierry, tam mě trochu zklamali, bylo poměrně jasné, že právě ona s Vikem otěhotní, nicméně Emily Browning nemůže zklamat nikdy, byla úžasná.

Cole (Joshua Jackson) je stále napřesdržku, nemůžu si pomoct. Jeho sebehledání mě nemohlo zajímat méně a bylo mi hrozně líto Luisy (Catalina Sandino Moreno), se kterou fakt zacházel otřesně, přestože její situace byla už tak nezáviděníhodná. Jsem ráda, že aspoň na konci se k ní Cole zachoval civilně. Když ale odhlédnu od toho, jak mi je nebo není Cole sympatický, Joshua Jackson tuto řadu předváděl herecký koncert - hlavně v případě Colea vyrovnávajícího se se smrtí Alison.

Z Bena (Ramon Rodriguez) jsem byla hodně rozpačitá a ukázalo se, že jsem měla dobrý důvod. Z celé řady bych vypíchla hlavně 408, protože ten Noahův a Coleův road trip byl skvělý nápad (a úplný závěr, kdy Noah pozoruje servírku a rozbrečí se, mi rval srdce), a 409, protože dvě verze poslednch hodin Alison byly nesmírně silné, jak jsem zmiňovala na začátku. Nicméně ta řada byla fakt dobrá celá, byť to, co mě k seriálu původně přitáhlo - používání různých pohledů na jednu věc - už se jim hodně rozeběhlo do všech stran a občas to dělá trochu méně srozumitelné.

Jsem zvědavá na pátou a poslední řadu.

"What are you gonna do? You gonna kill me? You think that scares me? What in God's name do you think you can do to me that I haven't done to myself a million times? I have been in pain my entire life.
And maybe that's what makes people think that I'm weak. And maybe that makes people treat me like some sort of receptacle for all their grief and rage. And disappointment.
But I am fucking sick of it.
I just want to live a different life. I want to live a different story. I'm still young.
I can be someone else. Someone who deserves love.
Someone who can be happy."