_______
“The truth is, there are monsters everywhere. And sometimes the monsters we least suspect are the most dangerous. They don't need teeth and claws to terrify. They hide in the shadows until no one is looking. And then they strike. But I'm looking now. And I won't stop until I find the truth.”
 |
| zdroj: justwatch.com |
Wednesday je totiž v prvé řadě drama pro náctileté a až potom Addamsova rodina. Hlavní zápletka je prakticky celá složená z klišé - Wendayina nejlepší přítelkyně je pastelový vlkodlak, která se povahově jejím pravým opakem; Wednesday nevyhnutelně okamžitě uvízne v milostném trojúhelníku a hlavním záporákem je někdo, o kom si všichni mysleli, že je mrtý. Zatímco Enid (Emma Myers) mě vlastně docela bavila a při závěrečném objetí s Wednesday jsem trochu slzela, ten milostný trojúhelník mezi Xavierem (Percy Hynes White) a Tylerem (Hunter Doohan) mě od začátku nudil a nijak se to nezlepšilo. Marilyn (Christina Ricci) jsem od začátku podezírala - zaprvé kvůli obsazení a zadruhé kvůli tomu neustálému zdůrazňování, jak je normální - takže to mě taky zvlášť nepřekvapilo.
Co se týče Nevermore, tam jsem byla z celého konceptu trochu zmatená. Na začátku představili celkem jasné kasty podle napřirozené nátury, ale pak měly skoro všechny postavy nijak nezaškatulkované schopnosti a celkově to sloužilo spíš jako pozadí dění, míněno kdyby byla Wednesday kdekoliv jinde, dávalo by to asi stejný smysl. Trochu jsem doufala, že budou víc rozvíjet její vztah s Biancou (Joy Sunday) - a Biancu celkově - ale to celé tak nějak vyšumělo do prázdna, když dějově potřebovali, aby to vyšumělo, takže nic z toho. Hodně se mi ale líbila Larissa Weems (Gwendoline Christie) a mrzí mě, že se trochu víc nevěnovali jejímu vztahu s Morticií.
To mě mimochodem přivádí k největšímu zádrhélu série - Addamsově rodině. Samotná Wednesday (Jenna Ortega) byla podle mě obsazená, stylizovaná i psaná skvěle, ani na vteřinu jsem nepochybovala o tom, že se dívám na Wednesday, ale dál to byl trochu průser. Na internetu byl od začátku největší poprask ohledně Gomeze (Luis Guzmán) - především od lidí, co si představovali Johna Astina a Raula Juliu - ale mně osobně na této verzi Gomeze Luis Guzmán vadil nejméně, hlavní problém byl scénář, ze kterého pro mě ta postava prostě vůbec nebyla cítit. I tak ale podle mě nebyl nejhorší, nejméně se podle mě povedla Morticia (Catherine Zeta-Jones) a tady jsem měla problém i s obsazením. Catherine Zeta-Jones nebyla dostatečně z jiného světa, její tajemnost byla na sílu a celkově byla afektovaná tím špatným způsobem. Její mladší verze (Gwen Jones) byla ještě horší, mladší verze Gomeze (Lucius Hoyos) mi tam aspon seděla stylově.
Ohledně Pugsleyho (Isaac Ordonez) nemám silné emoce, na to tam byl příliš málo, stejně jako Lurch (George Burcea). Jediná další postava, kde se podle mě trefili do černého, byl Fester (Fred Armisen) - z Freda Armisena jsem měla radost dopředu, ale scénář za obsazením vůbec nezaostával jako v případě Gomeze a byla jsem maximálně spokojená. Věc (Victor Dorobantu) byl taky super, ale toho mohli pokazit jen v případě, že by na něj úplně zapomněli. Hodně mě potěšila doktorka Kinbott (Riki Lindhome), zaprvé protože miluju Riki Lindhome a zadruhé protože ta postava byla lahodně divná. A kdyby proti ní nestála Christina Ricci, možná jim ten zvrat i sežeru.
Zápletka jako taková mi přišla trochu překombinovaná, ta odbočka k Morticii a Gomezovi v You Reap What You Woe byla podle mě trochu zbytečná, protože jako Addamsova rodina to pro mě prostě nefungovalo, a ten hlavní děj už tak měl spoustu falešných stop. Do toho navíc načali odbočku s Biancou (Joy Sunday), kterou ale nedokončili - možná ji schovávají do druhé řady - a podle mě trochu zapadla. Obecně si myslím, že to přesně ten seriál, který funguje jen při sledování najednou; kdybych sledovala jednu epizodu za týden a měla čas si je zpracovávat a promýšlet, možná by mi zápletka dávala ještě míň smyslu než takto.
Celkově byla Wednesday dobrá oddechovka, ale jako Addamsovu rodinu to tagovat nebudu. Na případnou druhou řadu se ale podívám.