_______
“When one is burned, one feels most at home amongst the ashes.”
 |
| zdroj: imdb.com |
Sledovat poslední řadu seriálu je pro mě vždycky trochu těžší, protože ačkoliv se snažím si to prostě jen užívat, stejně zbytečně dumám nad tím, jestli byla ta či ona zápletka takhle na závěr potřebná. Zároveň ale vím, že to není moc fér, a že konce jsou těžké - nikdy se nezavděčí všem - a nakonec musí fungovat jen s příběhem, který se vyprávěl. A v tomto ohledu mu přišlo, že bylo What We Do in the Shadows zakončené hezky.
Celé řadě dominovala zápletka s Cannon Capital Strategies, do které se jim podařilo nacpat absolutně všechny, což mě bavilo, ale ke konci už se docela táhla. Guillermo (Harvey Guillén) byl super, když se hledal v tom korporátním prostředí, ale vadilo mi, že na většinu řady zdánlivě zapomněli, že je lovec, a jeho koncem si taky nejsem moc jistá. Obecně mi přišlo, že od chvíle, kdy ho proměnili v upíra, moc nevěděli, co s ním, a bohužel se to moc nezlepšilo.
Moje milovaná Nadja (Natasia Demetriou) a Laszlo (Matt Berry) byli fajn zvlášť, ale dohromady měli jen jeden „vtip“ - Laszlo jako šovinista, Nadja naštvaná, ale nakonec opilá rohlíkem - a pořád se k němu vraceli, aniž by to jakkoliv vyvrcholilo (byť na Nadju házející s Laszlem přes ulici po narážce na menstruaci se krásně dívalo). Korporátní Nadja byla ale fantastická a Laszlo mě mnohem víc bavil v lince s Cravensworthovým monstrem a hlavně Colinem Robinsonem (Mark Proksch), ti dva pro mě prostě fungovali.
Nandor (Kayvan Novak) existoval hlavně ve skečích, jeho jediná výraznější zápletka se týkala náhlé zamilovanosti do Guide (Kristen Schaal), což bylo za mě totálně mimo. Budiž jim ale ke cti, že to tak bylo nejspíš schválně - nakonec Guide s Nandorem celkem vyběhla - protože ti dva ani nemají chemii ani nedávají smysl. (A to neříkám jenom jako Nandermo shipper, protože ten jsem jen velmi pasivně.) Guide sama o sobě byla jako vždycky dokonalá.
The Return of Jerry připomnělo začátek seriálu, což se mi líbilo, a skoro jsem litovala, že Guillermo a Guide neměli víc společných zápletek; Headhunting měl Nadju v kanceláři, Monster Mash a Laszla s Colinem; Sleep Hypnosis měl Guillermovo první setkání s upíry, pro tyhle typy scén mám slabost, ale bavila mě celá epizoda; The Railroad měla v mých poznámkách „Nadjina zápletka není tak konzistentní, jak by se mi líbilo“, ale už si nepamatuju, co to znamenalo; Nandor's Army měla jiné intro, které nejspíš parodovalo seriál, který jsem neviděla, ale jinak byla brilantní, skoro bych to ráda viděla zahrané jako drama.
Laszlo's Father mělo trochu předvídatelnou hlavní zápletku, ale Lord Roderick Cravensworth (Steve Coogan) byl zase ještě jiná příchuť úchyla, což oceňuju, a Nadja a Nandor byli výborní; March Madness měla dojemnou linku s Laszlem a Seanem a překvapivě zábavnou s Guillermem a Colinem Robinsonem; P.I. Undercover: New York mělo překvapivě milou linku s Colinem a Nadjou a hezké zakončení hlavní zápletky; Come Out and Play bylo slabší, ale konečně aspoň zmínili, že je Guillermo lovec; a The Promotion byla super epizoda pro Guillerma a moc mě potěšili s tím, že tu korporátní linku netáhli až do finále.
Jak už jsem psala výše, The Finale mi přišlo jako hezké zakončení seriálu; využili, co měli (konec natáčení), zpracovali to zcela WWDITS způsobem (nikdo neví proč a nikoho to nezajímá) a Guillermo se postaral o potřebné emoce. Celkově jsem se celou řadu dobře bavila a What We Do in the Shadows mi bude upřímně chybět.
Celé řadě dominovala zápletka s Cannon Capital Strategies, do které se jim podařilo nacpat absolutně všechny, což mě bavilo, ale ke konci už se docela táhla. Guillermo (Harvey Guillén) byl super, když se hledal v tom korporátním prostředí, ale vadilo mi, že na většinu řady zdánlivě zapomněli, že je lovec, a jeho koncem si taky nejsem moc jistá. Obecně mi přišlo, že od chvíle, kdy ho proměnili v upíra, moc nevěděli, co s ním, a bohužel se to moc nezlepšilo.
Moje milovaná Nadja (Natasia Demetriou) a Laszlo (Matt Berry) byli fajn zvlášť, ale dohromady měli jen jeden „vtip“ - Laszlo jako šovinista, Nadja naštvaná, ale nakonec opilá rohlíkem - a pořád se k němu vraceli, aniž by to jakkoliv vyvrcholilo (byť na Nadju házející s Laszlem přes ulici po narážce na menstruaci se krásně dívalo). Korporátní Nadja byla ale fantastická a Laszlo mě mnohem víc bavil v lince s Cravensworthovým monstrem a hlavně Colinem Robinsonem (Mark Proksch), ti dva pro mě prostě fungovali.
Nandor (Kayvan Novak) existoval hlavně ve skečích, jeho jediná výraznější zápletka se týkala náhlé zamilovanosti do Guide (Kristen Schaal), což bylo za mě totálně mimo. Budiž jim ale ke cti, že to tak bylo nejspíš schválně - nakonec Guide s Nandorem celkem vyběhla - protože ti dva ani nemají chemii ani nedávají smysl. (A to neříkám jenom jako Nandermo shipper, protože ten jsem jen velmi pasivně.) Guide sama o sobě byla jako vždycky dokonalá.
The Return of Jerry připomnělo začátek seriálu, což se mi líbilo, a skoro jsem litovala, že Guillermo a Guide neměli víc společných zápletek; Headhunting měl Nadju v kanceláři, Monster Mash a Laszla s Colinem; Sleep Hypnosis měl Guillermovo první setkání s upíry, pro tyhle typy scén mám slabost, ale bavila mě celá epizoda; The Railroad měla v mých poznámkách „Nadjina zápletka není tak konzistentní, jak by se mi líbilo“, ale už si nepamatuju, co to znamenalo; Nandor's Army měla jiné intro, které nejspíš parodovalo seriál, který jsem neviděla, ale jinak byla brilantní, skoro bych to ráda viděla zahrané jako drama.
Laszlo's Father mělo trochu předvídatelnou hlavní zápletku, ale Lord Roderick Cravensworth (Steve Coogan) byl zase ještě jiná příchuť úchyla, což oceňuju, a Nadja a Nandor byli výborní; March Madness měla dojemnou linku s Laszlem a Seanem a překvapivě zábavnou s Guillermem a Colinem Robinsonem; P.I. Undercover: New York mělo překvapivě milou linku s Colinem a Nadjou a hezké zakončení hlavní zápletky; Come Out and Play bylo slabší, ale konečně aspoň zmínili, že je Guillermo lovec; a The Promotion byla super epizoda pro Guillerma a moc mě potěšili s tím, že tu korporátní linku netáhli až do finále.
Jak už jsem psala výše, The Finale mi přišlo jako hezké zakončení seriálu; využili, co měli (konec natáčení), zpracovali to zcela WWDITS způsobem (nikdo neví proč a nikoho to nezajímá) a Guillermo se postaral o potřebné emoce. Celkově jsem se celou řadu dobře bavila a What We Do in the Shadows mi bude upřímně chybět.