_______
“Being a vampire is no different than being a human. We're all just doing what it takes to survive. We go on about our day. Blend in. Act like everyone else. But the truth is, we're all just hiding in plain sight. ”
 |
| zdroj: imdb.com |
Přiznám se ale, že tam moje příjemné překvapení končilo. What We Do in the Shadows je seriál o epizodních skečích, takže už jen fakt, že souběžně rozjeli dvě dlouhodobé zápletky - Guillermovu (Harvey Guillén) problematickou proměnu a Nadjinu (Natasia Demetriou) kletbu - mě zarazil. A byla jsem trochu zklamaná; druhá zápletka neustále uhýbala té první do té míry, že jsem chvílemi zapomněla, že se to děje, a rozuzlení bylo předvídatelné. Aby bylo jasno, nečekám od What We Do in the Shadows zápletku na úrovni Agathy Christie, ale snažit se na tom udržet pozornost takovou dobu prakticky pro nic bylo docela zklamání.
Dál mě trochu překvapilo, že vztah mezi Nandorem (Kayvan Novak) a Guillermem zatím nikam nepokročil - zvlášť vzhledem k faktu, že při té zápletce by to finále bylo mnohem výbušnější, kdyby pokročil. Stejně tak jsem doufala, že když je teď Guide (Kristen Schaal) jedna z hlavních postav, bude jí trochu víc (a možná bude víc homoerotických Guide/Nadja scén co kdo to řekl?), ale ani tam jsem neměla štěstí. Zkrátka a dobře byla tahle řada trochu podivně seskládaná a nevyvážená.
The Mall byla skvěle napsaná premiéra, to protahování mě překvapivě nerozčilovalo, ale napínalo, a konec nezklamal; A Night Out with the Guys byla ta roztříštěnost této řady v kostce; Pride Parade měla Nandora ve vesmíru, nemám co dodat (snad jen, že ten grupáč na konci docela přiložil pod kotel); The Campaign mělo Evie (Vanessa Bayer) a moment, kdy měla celá ta „Little Antipaxos“ zápletka skončit a udělat místo dalšímu skeči propojenému s kletbou; a Local News byl dokonalý chaos s dokonalým závěrem, nemám připomínky.
Urgent Care mě překvapivě bavilo týmováním Guillerma & Nadji a Nandora & Colina Robinsona (Mark Proksch), to se nestává často, a potěšil John Slattery; u Hybrid Creatures mi podle poznámek začala docházet trpělivost a upřímně si nepamatuju, o čem to bylo; A Weekend at Morrigan Manor byl jasný od začátku, ale konečně aspoň něco úspěšně uzavřel; a Exit Interview by bylo nesmírně uspokojivé finále, kdyby to zase jednou všechno neresetovalo.
Celkově jsem z této řady trochu rozpačitá, ale jsou tam věci, které se dají v další řadě rozvíjet, aby se to někam pohnulo, a já doufám, že to tak bude. A navzdory všemu se pořád těším na další řadu.