_______
 |
| zdroj: imdb.com |
Už několikrát jsem tady zmiňovala, že Futurama je jedna z mých absolutních srdcovek, takže ačkoliv mě minulá řada docela zklamala, stejně jsem si desátou pustila hned, jakmile jsem se o její existenci dozvěděla. A byla jsem příjemně překvapená. Nebudu tvrdit, že se vrátila zlatá éra seriálu, ale rozhodně jsem se u každé epizody docela dobře bavila a to se mi už dlouho nestalo.
První věc, které jsem si na této řadě všimla, byl fakt, že konečně přišli na to, jak psát Frye (Billy West) a Leelu (Katey Sagal) tak, aby jejich vztah nelikvidovali, nebo nám ho necpali až do krku, a to epizodám aspoň pro mě dodalo dřívější atmosféru. Kromě toho ale nemám, co bych k řadě jako takové zmínila, všechny epizody byly poctivé jednorázovky a i to byl pravděpodobně důvod, proč na mě tato řada tak dobře fungovala.
Destroy Tall Monsters byla typická benderovská zápletka, která mě napřed trochu vyděsila, protože trochu vypadala jako recyklát, ale měla Beelzebota a bavila mě, takže proč ne; The World is Hot Enough byla ekologická agitka, ale vtipná, takhle mám Futuramu ráda; Fifty Shades of Green byla obligátní Fry/Leela epizoda, ale měla spoustu malých dárků pro věrné diváky a na první dobrou nepůsobila jako opáčko, takže mi nijak nevadila; The Numberland Gap byla úplně klasická Futurama a já nemohla být šťastnější; a Scared Screenless snad neměla hluché místo, bavila jsem se skvěle.
Wicked Human byla opět absolutní esence Futuramy včetně geniálního závěru; Murderoni fungovalo, jen pokud se člověk aspoň základně orientuje v politickém diskurzu USA za posledních deset let, a já na ní ocenila hlavně malý návrat do Fryovy minulosti; Crab Splatter mě překvapilo zaměřením na Leelu a Zoidberga (Billy West), ale příjemně (byť jsem si celkem jistá, že nám lhali, když tvrdili, že Zoidberg nikdy nepoznal svoje rodiče); The Trouble with Truffles byl Bender (John DiMaggio) v celé své kráse, i když konec mě trochu rozesmutnil; a The White Hole zabodovalo už jen tím, že nebylo Meanwhile/Otherwise a další varianty stejného, ale bavila mě i sama o sobě.
Kromě (na poměry nové Futuramy) silných epizod musím vypíchnout i vtipy v úvodních titulkách, které se taky dost povedly. Nevím, jestli je to tím, že jsem po minulé řadě už celkem nic nečekala, nebo byla řada skutečně dobrá, ale tak jak tak si nemám na co stěžovat, naopak. A to je vzhledem k faktu, že už mají schválené další dvě řady, hodně dobrá zpráva.
První věc, které jsem si na této řadě všimla, byl fakt, že konečně přišli na to, jak psát Frye (Billy West) a Leelu (Katey Sagal) tak, aby jejich vztah nelikvidovali, nebo nám ho necpali až do krku, a to epizodám aspoň pro mě dodalo dřívější atmosféru. Kromě toho ale nemám, co bych k řadě jako takové zmínila, všechny epizody byly poctivé jednorázovky a i to byl pravděpodobně důvod, proč na mě tato řada tak dobře fungovala.
Destroy Tall Monsters byla typická benderovská zápletka, která mě napřed trochu vyděsila, protože trochu vypadala jako recyklát, ale měla Beelzebota a bavila mě, takže proč ne; The World is Hot Enough byla ekologická agitka, ale vtipná, takhle mám Futuramu ráda; Fifty Shades of Green byla obligátní Fry/Leela epizoda, ale měla spoustu malých dárků pro věrné diváky a na první dobrou nepůsobila jako opáčko, takže mi nijak nevadila; The Numberland Gap byla úplně klasická Futurama a já nemohla být šťastnější; a Scared Screenless snad neměla hluché místo, bavila jsem se skvěle.
Wicked Human byla opět absolutní esence Futuramy včetně geniálního závěru; Murderoni fungovalo, jen pokud se člověk aspoň základně orientuje v politickém diskurzu USA za posledních deset let, a já na ní ocenila hlavně malý návrat do Fryovy minulosti; Crab Splatter mě překvapilo zaměřením na Leelu a Zoidberga (Billy West), ale příjemně (byť jsem si celkem jistá, že nám lhali, když tvrdili, že Zoidberg nikdy nepoznal svoje rodiče); The Trouble with Truffles byl Bender (John DiMaggio) v celé své kráse, i když konec mě trochu rozesmutnil; a The White Hole zabodovalo už jen tím, že nebylo Meanwhile/Otherwise a další varianty stejného, ale bavila mě i sama o sobě.
Kromě (na poměry nové Futuramy) silných epizod musím vypíchnout i vtipy v úvodních titulkách, které se taky dost povedly. Nevím, jestli je to tím, že jsem po minulé řadě už celkem nic nečekala, nebo byla řada skutečně dobrá, ale tak jak tak si nemám na co stěžovat, naopak. A to je vzhledem k faktu, že už mají schválené další dvě řady, hodně dobrá zpráva.