_______
“Women don't like to take credit. Men do. That's why they get promoted.”
Ačkoliv jsem věděla, že The Good Fight už moc dlouho nepoběží, tak nějak jsem doufala, že dají 7 sezón (stejně jako "mateřská" The Good Wife). Racionálně vím, že seriály, které dopředu ví, kdy končí, mívají lepší závěry (i když ne vždycky), ale stejně jsem byla při každé epizodě této sezóny docela smutná. Některé seriály jsou prostě tak dobré, že ačkoliv končí včas, končí moc brzo.
Nikdy jsem se netajila tím, že Diane Lockhart (Christine Baranski) pro mě vždycky byla hlavním lákadlem seriálu, takže byla celkem logicky i tou, jejíž závěr mě zajímal nejvíc. Byla jsem trochu rozmrzelá z toho, že ho postavili na té nekončící "krizi" jejího manželství s Kurtem (Gary Cole), z čehož už jsem byla drobátko unavená, ale ta doprovodná - a pro mě mnohem zajímavější - linka Dianina vyhoření mi to vynahrazovala. Úplný závěr mě trochu zklamal: spíš než Kurta bych brala Lylea (John Slattery), byť absolutně rozumím tomu, proč si Diane Kurta vybrala - jak z vnitřní logiky té postavy, tak autorského hlediska - a Diane v čele DNC zněla jako ten nejlogištější vývoj její postavy, od kterého ale nakonec ustoupili ve prospěch premisy pro další spin-off. Jediné, co je mi tady útěchou je, že Diane sama svůj příběh uzavřela přesně tak, jak podle všeho sama chtěla.
Liz (Audra McDonald) je moje druhá nejoblíbenější postava (ale jen protože Diane znám o osm let déle) a její linka mě tuto sezónu naopak absolutně nadchla. Napřed jsem se trochu bála, že Ri'Chard (Andre Braugher) je další penis, který po ní hodili a doufají, že tehoto už si nechá, ale když se z toho vyklubala profesní rivalita a zákopová válka, byla jsem v extázi (a v té fázi už bych jim to párování odpustila, "enemies to lovers" na mě fungují spolehlivě, ale nezlobím se, že je nechali jen jako kolegy). Z jejich vztahu s Diane jsem byla taky nadšená; zkrátka a dobře, Liz skončila přesně tam, kde si zasloužila být - na vrcholu - a já v tomto ohledu nemůžu být spokojenější. Ri'Chard mě sám o sobě moc nezajímal.
S Marissou (Sarah Steele) mě minulou sezónu potěšili, když ji nechali studovat práva, a tuto sezónu na tom dál stavěli. Zápletka s Eliem (Alan Cumming) byla fantastická, vztahování s Carmen (Charmaine Bingwa) taky - byť jsem byla pevně na straně Carmen celou dobu - to rychlé manželství jsem moc nepochopila, proč bylo třeba, ale tak nějak se k Marisse hodilo a to byl asi jeho účel. Celkově se cítím dobře ohledně situace, ve které jsme Marissu zanechali. Carmen měla mnohem zajímavější trajektorii, dostala fantastický prostor, který absolutně vytěžila a já si to beze zbytku užila. Její finální rozhodnutí dávalo naprostý smysl, celé to prostě sedlo jako prdel na hrnec.
S Jayem (Nyambi Nyambi) nám pořádně vynahradili tu jeho bezprizornost, kterou jsem v nímala v minulých řadách, a měla jsem radost z toho, jak ho doslova zaktivovali. The Collective celkově krásně navazoval na minulou řadu, Renetta (Phylicia Rashad) a Randy (Daniel Breaker) byli postavení zajímavě a ta premisa od neomezeného kapitálu k tajným letadlům na Antarktidu neměla chybu. Jestli je tam nějaký potenciál na spin-off, není to Dianina ženská firma v D.C., ale The Collective.
Hrozně potěšili s návratem výše zmíněného Elie Golda - zapomněla jsem, jak fantastická postava to je - Elsbeth Tascioni (Carrie Preston) a Davida Lee (Zach Grenier), ale trochu mě mrzí, že s tím update ohledně Florricků v The End of the Yips a malou vzpomínkou na Willa v The End of a Saturday byly víc TGW než TGF, míněno nějaký závěrečný update jak se vede Lucce (Cush Jumbo), Adrianovi (Delroy Lindo) nebo Maie (Rose Leslie) by byl na rozloučenou super.
The Beginning of the End byl silný začátek finální řady a fakt jsem se ztotožňovala s Diane; The End of the Yips bylo koncertem pro Liz, Diane a vrátil se Eli, neměla jsem námitek; The End of Football mělo fantastický prostor pro Carmen, ale případ mě moc nezajímal; The End of Eli Gold byla neskutečně silná epizoda s fantastickou linkou pro Marissu, v závěru jsem se o Elie fakt bála; a The End of Ginni mělo Elsbeth Tascioni a Jennifer Ehle jako soudkyni, víc jsem snad ani nepotřebovala.
The End of a Saturday mě hodně potěšilo smířeným Marissy a Carmen, ale celá epizoda byla zajímavá; The End of STR Laurie měla fantastické Liz/Diane scény; The End of Playing Games měla Davida Lee a Jay tady podle mých poznámek konečně dospěl do své finální BAMF formy; The End of Democracy byla fantastická epizoda pro všechny; a The End of Everything bylo úctyhodné seriálové finále, z technického hlediska dynamické a dobře rozplánované, z dějového hlediska jsem ho prakticky probrala u jednotlivých postav.
Celkově jsem si užila každou epizodu poslední řady The Good Fight a bude se mi po tom seriálu stýskat.
Nikdy jsem se netajila tím, že Diane Lockhart (Christine Baranski) pro mě vždycky byla hlavním lákadlem seriálu, takže byla celkem logicky i tou, jejíž závěr mě zajímal nejvíc. Byla jsem trochu rozmrzelá z toho, že ho postavili na té nekončící "krizi" jejího manželství s Kurtem (Gary Cole), z čehož už jsem byla drobátko unavená, ale ta doprovodná - a pro mě mnohem zajímavější - linka Dianina vyhoření mi to vynahrazovala. Úplný závěr mě trochu zklamal: spíš než Kurta bych brala Lylea (John Slattery), byť absolutně rozumím tomu, proč si Diane Kurta vybrala - jak z vnitřní logiky té postavy, tak autorského hlediska - a Diane v čele DNC zněla jako ten nejlogištější vývoj její postavy, od kterého ale nakonec ustoupili ve prospěch premisy pro další spin-off. Jediné, co je mi tady útěchou je, že Diane sama svůj příběh uzavřela přesně tak, jak podle všeho sama chtěla.
Liz (Audra McDonald) je moje druhá nejoblíbenější postava (ale jen protože Diane znám o osm let déle) a její linka mě tuto sezónu naopak absolutně nadchla. Napřed jsem se trochu bála, že Ri'Chard (Andre Braugher) je další penis, který po ní hodili a doufají, že tehoto už si nechá, ale když se z toho vyklubala profesní rivalita a zákopová válka, byla jsem v extázi (a v té fázi už bych jim to párování odpustila, "enemies to lovers" na mě fungují spolehlivě, ale nezlobím se, že je nechali jen jako kolegy). Z jejich vztahu s Diane jsem byla taky nadšená; zkrátka a dobře, Liz skončila přesně tam, kde si zasloužila být - na vrcholu - a já v tomto ohledu nemůžu být spokojenější. Ri'Chard mě sám o sobě moc nezajímal.
S Marissou (Sarah Steele) mě minulou sezónu potěšili, když ji nechali studovat práva, a tuto sezónu na tom dál stavěli. Zápletka s Eliem (Alan Cumming) byla fantastická, vztahování s Carmen (Charmaine Bingwa) taky - byť jsem byla pevně na straně Carmen celou dobu - to rychlé manželství jsem moc nepochopila, proč bylo třeba, ale tak nějak se k Marisse hodilo a to byl asi jeho účel. Celkově se cítím dobře ohledně situace, ve které jsme Marissu zanechali. Carmen měla mnohem zajímavější trajektorii, dostala fantastický prostor, který absolutně vytěžila a já si to beze zbytku užila. Její finální rozhodnutí dávalo naprostý smysl, celé to prostě sedlo jako prdel na hrnec.
S Jayem (Nyambi Nyambi) nám pořádně vynahradili tu jeho bezprizornost, kterou jsem v nímala v minulých řadách, a měla jsem radost z toho, jak ho doslova zaktivovali. The Collective celkově krásně navazoval na minulou řadu, Renetta (Phylicia Rashad) a Randy (Daniel Breaker) byli postavení zajímavě a ta premisa od neomezeného kapitálu k tajným letadlům na Antarktidu neměla chybu. Jestli je tam nějaký potenciál na spin-off, není to Dianina ženská firma v D.C., ale The Collective.
Hrozně potěšili s návratem výše zmíněného Elie Golda - zapomněla jsem, jak fantastická postava to je - Elsbeth Tascioni (Carrie Preston) a Davida Lee (Zach Grenier), ale trochu mě mrzí, že s tím update ohledně Florricků v The End of the Yips a malou vzpomínkou na Willa v The End of a Saturday byly víc TGW než TGF, míněno nějaký závěrečný update jak se vede Lucce (Cush Jumbo), Adrianovi (Delroy Lindo) nebo Maie (Rose Leslie) by byl na rozloučenou super.
The Beginning of the End byl silný začátek finální řady a fakt jsem se ztotožňovala s Diane; The End of the Yips bylo koncertem pro Liz, Diane a vrátil se Eli, neměla jsem námitek; The End of Football mělo fantastický prostor pro Carmen, ale případ mě moc nezajímal; The End of Eli Gold byla neskutečně silná epizoda s fantastickou linkou pro Marissu, v závěru jsem se o Elie fakt bála; a The End of Ginni mělo Elsbeth Tascioni a Jennifer Ehle jako soudkyni, víc jsem snad ani nepotřebovala.
The End of a Saturday mě hodně potěšilo smířeným Marissy a Carmen, ale celá epizoda byla zajímavá; The End of STR Laurie měla fantastické Liz/Diane scény; The End of Playing Games měla Davida Lee a Jay tady podle mých poznámek konečně dospěl do své finální BAMF formy; The End of Democracy byla fantastická epizoda pro všechny; a The End of Everything bylo úctyhodné seriálové finále, z technického hlediska dynamické a dobře rozplánované, z dějového hlediska jsem ho prakticky probrala u jednotlivých postav.
Celkově jsem si užila každou epizodu poslední řady The Good Fight a bude se mi po tom seriálu stýskat.
“Legends get old. They lose their fight, their passion. They miss the attention that comes with the fight. So they do bad things because it fills up the emptiness inside.”
