_______
 |
| zdroj: imdb.com |
Postavy: Pro Tonyho (Michael Weatherly) měla tato řada připravených pár pěkných linií, i když ne všechny (jako například Sins of the Father) využila do puntíku. Zato Ziva (Cote de Pablo) byla minimálně v první polovině upozaděná a v druhé se to o moc nevylepšilo. McGee (Sean Murray) na tom byl dost podobně, ale u toho mi to tak nevadilo. Vím, že mezi dětmi se nemají dělat rozdíly, ale Zivu mám prostě radši. Pro Abby (Pauley Perrette) tuhle sezónu slibovali velké zápletky, ale měli jsme prd. Duckymu (David McCallum) sem tam hodili kost, ale kdyby věnovali tu část Gibbsovy minulosti, kterou prostě museli prozkoumat, Duckymu, nezlobila bych se. Palec nahoru ale mají za screentime pro Palmera (Brian Dietzen), věnovali se mu krásně.
Mimo series regulars jsem byla ráda za návrat "Dr. Kate's Sister", Rachel Cranston (Wendy Makkena), hodně mě potěšila Diane (Melinda McGraw), exmanželka z pekla, a jako vždycky jsem si užila Fornella (Joe Spano) a Abigail Borin (Diane Neal) - (tým Bibbs!) - plus tatíci DiNozzo (Robert Wagner) a Gibbs (Ralph Waite) nikdy nezklamou. Největším tahákem sezóny ale podle mě byla Dr. Samantha Ryan (Jamie Lee Curtis) - ženská, kterou s Gibbsem nerozdělil Gibbs a stíny jeho minulosti, ale vnější faktor a to je prostě super!
Co se tak zhruba asi dělo? Zápletka s EJ (Sarah Jane Morris) z minulé sezóny byla celkem upozaděná. První velká linie byl dvojdíl Engaged, který mě vůbec nebavil, a jakékoli další náznaky velké dějové linky byly příšerně rozcrckané, hrozně těžko se sledovaly. Sezóna měla dobré díly, ale hrozně špatně držela pohromadě, a přiznám se, že většina dílů mi vypadla z hlavy těsně po dosledování, ale během něj jsem si to přitom užívala.
Tuto sezónu nás čekala 200. epizoda, kterou bylo Life Before His Eyes a která byla sice vycpávka, ale podle mě úplně dokonalá. Dokonce se jim tam podařilo i narvat moji milovanou Kate (Sasha Alexander) a ne jen ve flashbaccích, i když to byly staré záběry a i když byla vdaná za Tonyho a měla s ním dítě. Můj vnitřní Kibbs shipper se pozvracel, stočil se do klubíčka do kouta a hořce plakal, ale i přesto říkám, že to byla super epizoda, a to je co říct.
Na závěr sezóny jsme dostali velký arch s psychopatem jménem Harper Dearing (Richard Schiff), který mě moc nebavil a přišel mi poměrně narychlo spíchlý horkou jehlou jen, aby měl tým nějakou nemesis a finále mohlo skončit tak, jak skončilo. Trochu mě to mrzí, protože u NCIS jsem nevydržela tak dlouho proto, že by zápletky vymýšleli narychlo a když, aspoň jsem to nepoznala.
Potěšili Iqbal Theba (Ramesh Sengupta), Rick Peters (Vincent Maple) a Sheila Kelley (Victoria Dearing). A aby byl report kompletní, nesmím opět zapomenout poznamenat, že devátá řada odhalila další z Gibbsových pravidel: #6: Never say you're sorry. It's a sign of weakness. - #36: If you feel like being played, you probably are. - #8: Never assume.
Finále: Finále bylo výsledkem celé té Dearing linie, takže jsem se k němu dvakrát nehrnula, ale docela příjemně mě překvapilo. Nebyla z toho cítit ta definitiva season finale, ale bavila jsem se, děj mě konečně zajímal a potěšil mě Cole (Scott Wolf). Silně mě ale nepotěšil konec. Ten výbuch na NAVY Yardu jsem napůl čekala a bylo to krásně dramatické, ale Ducky na pláži? Jako vážně? Jestli takhle umře, tak to bude podobně hnusná smrt, jakou měla Kate. Znovu, NCIS?!