6. října 2018

Disenchantment: Part 1

| Part 1 | Part 2 | Part 3 | Part 4 | Part 5 |
_______

Entertainment is just a tool that pacifies the masses and leads to the decay and ultimate collapse of civilization.
Let's clap along.


1.01 A Princess, an Elf and a Demon Walk into a Bar - 1.02 For Whom the Pig Oinks - 1.03 The Princess of Darkness - 1.04 Castle Party Massacre - 1.05 Faster, Princess! Kill! Kill! - 1.06 Swamp and Circumstance - 1.07 Love's Tender Rampage - 1.08 The Limits of Immortality - 1.09 To Thine Own Elf Be True - 1.10 Dreamland Falls

zdroj: imdb.com
Na Disenchantment jsem se těšila od chvíle, kdy jsem zjistila, že bude. Navzdory veškeré snaze mám v srdci stále díru, kterou zanechala Futurama, a snažím se ji zaplnit jedním animákem za druhým. Doufala jsem, že mě ten seriál dostane, ale popravdě jsem z něj byla trochu rozpačitá. Pořádně mě to chytilo až ve druhé půlce řady a především v posledních třech epizodách.

Princezna Tiabeanie (Abbi Jacobson) je celá postavená na konceptu absolutní absence životního cíle. Hezky se to staví proti klasickému principu pohádek, kde je princezna buď odměnou nebo se její život kolem odměny točí. Disenchantment spíš pracuje s historickým principem, podle kterého byly princezny jen nástroje politických aliancí a výrobny potomků. Bean není dědičkou trůnu a hned na začátku pozbyde svůj jediný účel, takže co teď? I když umím ocenit tu premisu, seriál mě začal bavit až když měla Bean konečně nějaký cíl.

Elfo (Nat Faxon) mi lezl na nervy a trochu mě znechutilo, že ho párují s Bean - možná jsem úzkoprsá, ale jsem toho názoru, že ve chvíli, kdy hází člověka dohromady s malým zeleným elfem, zašla ta inkluze příliš daleko. Luci (Eric André) mě ovšem bavil nesmírně a vzhledem k tomu, jak byl animovaný - že neměl absolutně žádné rysy obličeje a mimiku - si Eric André zaslouží všechny ceny, protože hlasem vyjádřil úplně všechno. Plus, zhmotněný osobní démon je prostě dokonalý nápad.

Král Zøg (John DiMaggio) mi ke konci dokonce začal být sympatický; královna Oona (Tress MacNeille) a princ Derek (Tress MacNeille) měli příliš málo prostoru, než abych je brala jako postavy vážně. Královna Dagmar (Sharon Horgan) se mi líbila hodně, byť mi její role byla předem jasná. Enchantress (Lucy Montgomery) by mě zajímala víc - doufám, že se ještě objeví / bude mít prostor v druhé řadě.

Jelikož většina seriálu mi přišla hodně epizodická, vypíchla bych Faster, Princess! Kill! Kill!, protože to zpracování Jeníčka a Mařenky bylo neskutečné a dávalo mi smysl; Love's Tender Rampage, protože Tess (Jeny Batten) byla boží; a The Limits of Immortality, To Thine Own Elf Be True a Dreamland Falls, protože celkově vytvářely úžasný příběh a přešly v super finále.

Celkově bych to shrnula takto - Disenchantment bylo něco jiného, než jsem čekala, ale jsem pekelně zvědavá, jak to bude pokračovat.