_______
“Disappointment's a form of caring.”
 |
| zdroj: imdb.com |
Ač to tak nevypadá, Bean (Abbi Jacobson) nejde jen od dobrodružství k dobrodružství, ale jako postava se vyvíjí, byť se to zatím projevuje jen tím, že si svoje boje vybírá, jinak se do nich vrhá stále stejně impulsivně a nepromyšleně (a takovou ji miluji). Mimoto mi udělali nesmírnou radost jejím románkem s mořskou pannou Morou (Meredith Hagner), shippovala jsem to od začátku a doufám, že se k tomu ještě vrátí. Luci (Eric Andre) je můj miláček - je mi jedno, že nic nedělá a nikam se neposunuje, prostě si jen užívám, že existuje.
Elfo (Nat Faxon) pro mě byl vždycky nejslabším článkem hlavního tria a s každou epizodou mě otravuje víc a víc. Vůbec by mi nevadilo, kdyby znovu umřel - uvědomila jsem si to někde u toho jeho podivně sexuálního románku s parníkem - a upřímně doufám, že konečně pustí tu Bean/Elfo linku, kterou pořád poněkud násilně oživují, protože si fakt nemyslím, že to může dospět k uspokojivému závěru, Mora > Elfo. (Ano, mám shipperský relaps a ničeho nelituju.)
Dagmar (Sharon Horgan) je epizodu od epizody víc a víc zlá a upřímně doufám, že po jejím chování v Bean Falls Down přijde nějaký dějový zvrat, protože se začíná měnit v poněkud groteskního záporáka a byť je to kreslený seriál plný nadsázky, umí mnohem lepší postavy. Oproti tomu Oona (Tress MacNeille) byla brilantní od první do poslední chvíle (nakonec “evil stepmother trope is very problematic”) a jsem fakt ráda, že si k sobě vzala Dereka (Tress MacNeille), jednak protože mě nebaví a druhak, protože je z jeho rodičů ta míň dysfunkční.
Zøgova (John DiMaggio) linie... prostě byla, jinak zvlášť mě nezajímala, abych pravdu řekla, ale končila slibně a můžu upřímně říct, že jsem zvědavá, co s ní dál udělají. Vzhledem k finále první řady mě docela zajímalo, jak budou dál pracovat s Odvalem (Maurice LaMarche) a Arcidruidkou (Tress MacNeille) - jak už jsem psala, to spiknutí královské rady a církve sesadit Zøga bylo trochu líné - ale zabodovali u mě tím, že jejich motivace a konkrétní plány byly jiné a že nás Arcidruidka propojila se Steamlandem - byť očekávám, že přesně k tomuto se ještě vrátí, působilo to drobet nedomyšleně a končilo to docela otevřeně.
Když už jsme u Steamlandu, byla jsem z něj nadšená v druhé části a to se nezměnilo. Tentokrát jsme dostali dvě epizody a kousek, zábavní park s Morou, Lady Bowmore na železném koni a Alvu Gundersona (Richard Ayoade), o kterém zatím nevím, co si myslet (z čehož mám překvapivě radost). Před Disenchantment jsem netušila, jak moc mě bere kreslený steampunk, ale je to očividně hodně. Doufám, že Steamland jen tak neopustí a pokud ano, bude spin-off, je tam tolik možností!
Z epizod bych (kromě těch ve Steamlandu) vypíchla Beanie Get Your Gun, protože Derek; Last Splash, protože Beanie/Mora; Bad Moon Rising, protože Oona a její scény s Bean; a Hey, Pig Spender, protože dva Merkimerové (Matt Berry) byli zcela překvapivě lepší než žádný. Z finále jsem zvlášť odvařená nebyla, bylo tam příliš Elfa, ale jak jsem psala výš, Zøgova zápletka končila slibně, plus Luci v Nebi je krásná premisa.
Disenchantment se ukázalo jako mnohem zajímavější a hlubší, než si při prvních epizodách myslela, že bude, a rozhodně nepociťuju žádnou klesající tendenci v kvalitě, naopak. Hodně se těším na čtvrtou část.