| A Year in the Life |
_______
5.01 Say Goodbye to Daisy Miller - 5.02 A Messenger, Nothing More - 5.03 Written in the Stars - 5.04 Tippecanoe and Taylor, Too - 5.05 We Got Us a Pippi Virgin - 5.06 Norman Mailer, I'm Pregnant! - 5.07 You Jump, I Jump, Jack - 5.08 The Party's Over - 5.09 Emily Says Hello - 5.10 But Not as Cute as Pushkin - 5.11 Women of Questionable Morals - 5.12 Come Home - 5.13 Wedding Bell Blues - 5.14 Say Something - 5.15 Jews and Chinese Food - 5.16 So...Good Talk - 5.17 Pulp Friction - 5.18 To Live and Let Diorama - 5.19 But I'm a Gilmore! - 5.20 How Many Kropogs to Cape Cod? - 5.21 Blame Booze and Melville - 5.22 A House Is Not a Home
 |
| zdroj: helensmoviemarathon.blogspot.cz |
Roryin rozkol s Lorelai a konec finále vidím teď trochu jinak, než když jsem to viděla poprvé - naprosto teď chápu Roryin stav a myslím, že ji Lorelai tlačila do něčeho, na co nebyla připravená, nicméně rodiče v těchto věcech nebývají zrovna chápaví - zvlášť, když se přes svoje dítě pokouší realizovat. Co ale vidím pořád stejně je ten Roryin útěk k někomu, o kom věděla, že všechno vyřeší a zařídí za ni, místo aby se s tím vypořádala a zkusila najít pevnou půdu pod nohama sama. (Přiznávám, že bych nebyla tak tvrdá, kdybych si nepamatovala, že v šesté sérii se její přístup moc nezmění.) Mám tušení, že znovu přišla doba, kdy ji nebudu mít moc ráda.
Z epizod bych vypíchla Norman Mailer, I'm Pregnant!, protože ochranářská Rory; You Jump, I Jump, Jack, protože Life and Death Brigade; The Party's Over, protože to značilo dočasný odpočinek od Deana (Jared Padalecki); Wedding Bell Blues, protože je to podle mě pořád jedna z nejemotivnějších epizod seriálu; But I'm a Gilmore!, protože Luke a Sookie (Melissa McCarthy); a A House Is Not a Home, protože úplný závěr podle mě obsahuje nejlegendárnější větu seriálu.
Z guest stars potěšili Norman Mailer (Norman Mailer, I'm Pregnant!), Riki Lindhome (Juliet, Jews and Chinese Food) a Carole King (Sophie Bloom, To Live and Let Diorama).
6.01 New and Improved Lorelai - 6.02 Fight Face - 6.03 The UnGraduate - 6.04 Always a Godmother, Never a God - 6.05 We've Got Magic to Do - 6.06 Welcome to the Doll House - 6.07 Twenty-One is the Loneliest Number - 6.08 Let Me Hear Your Balalaikas Ringing Out - 6.09 The Prodigal Daughter Returns - 6.10 He's Slippin' 'Em Bread...Dig? - 6.11 The Perfect Dress - 6.12 Just Like Gwen and Gavin - 6.13 Friday Night's Alright for Fighting - 6.14 You've Been Gilmored - 6.15 A Vineyard Valentine - 6.16 Bridesmaids Revisited - 6.17 I'm OK, You're OK - 6.18 The Real Paul Anka - .19 I Get a Sidekick Out of You - 6.20 Super Cool Party People - 6.21 Driving Miss Gilmore - 6.22 Partings
 |
| zdroj: helensmoviemarathon.blogspot.cz |
To je nicméně dlouhodobě problém Gilmore Girls: chlapi s výjimkou Logana velmi rádi Rory diktují, jak by se měla chovat, aby ji měli rádi, a narativ to normalizuje. Co se týče Logana - nepamatovala jsem si, že jeho vztah s Rory pokračoval takto bouřlivě, ale stále ho mám ráda a z většiny ho i chápu. Po šesté řadě opakuju, že je podle mě nejlepším partnerem, kterého Rory měla. Není dokonalý, ale aspoň není manipulátor a s Rory jednal vždycky narovinu, ať to zrovna znamenalo cokoliv.
Pamatovala jsem si, že v šesté řadě přijde na scénu obávaná April Nardini (Vanessa Marano) a že to totálně rozhodí dynamiku Lukea a Lorelai. Pamatuju si, že se na Lapiduchu (RIP) kamenovali scénáristé, ale po shlédnutí si nemyslím, že byla šestá řada špatně napsaná. Jo, bylo to drama, aby bylo drama, a Luke absolutně nemusel mít dítě, o kterém nevěděl, ale zase na druhou stranu se tam jinak nedělo nic, co by tam už v nějaké podobě neproběhlo, s něčím novým přijít museli. Lukeovo chování bylo těžké sledovat, ale bohužel nemůžu říct, že bylo mimo charakter.
Lorelai podle mě trochu mimo charakter byla, když tu svou supervýkonnou pusu držela v celé věci zavřenou a pak to řešila s Annou (Sherilyn Fenn) - se kterou to měl řešit Luke a postavit se za Lorelai - místo se svým snoubencem. Jejich vztah bylo postupně hrozně nepříjemné sledovat a nakonec jsem si upřímně přála, aby to Lorelai konečně ukončila - což bylo něco, co bych dvě řady zpátky netušila, že napíšu.
A to není zdaleka poslední bomba, kterou tady upustím: Christopher Hayden (David Sutcliffe) se jako postava hodně vyvinul a on a Lorelai měli chemii. Jsem sama ze sebe v šoku. Jeho vývoj byl oproti poslední řadě, kde byl na pěst, trochu deus ex machina, ale fungoval na mě. Během řady jsem měla čím dál větší pocit, že Lorelai a Christopher nejsou tak otřesná kombinace, jak jsem si vždycky myslela, a nemá smysl kopat za dřívější OTP, když už nedává smysl a když se půl řady dívám na to, jak je Lorelai nešťastná.
Ve finále mě Lorelai hodně zklamala, ale nevypadalo to, že ona sama je ze sebe dvakrát nadšená, takže nebudu kopat do ležícího. Loučení Rory a Logana mě dojalo, nádherně zahrané emoce. Celkově za šestou řadu musím říct, že se dostávám do životní fáze, kde osciluju mezi Michelem (Yanic Truesdale) a Paris (Liza Weil) - většinu času jsem spíš Paris - a že mi šestá řada přišla fakt dobrá, ale může to být jenom tím, že tam výjimečně byly epizody, které jsem ještě neviděla, a mělo to pro mě kouzlo prvního koukání.
Z epizod bych vypíchla Friday Night's Alright for Fighting, protože jeden z nejlepších závěrů (a pátečních večeří) vůbec; I Get a Sidekick Out of You, protože svatby byly úžasné; a Driving Miss Gilmore, protože Sookie, Jackson (Jackson Douglas) a tráva. Zahlédla jsem Riki Lindhome (Juliet), Dannyho Pudiho (Raj), Nasim Pedrad (Bridesmaids Revisited) a Meloru Hardin (Carolyn Bates, Partings).
Šestá řada byl v podstatě konec jedné éry, protože je to poslední, na které se podíleli rodiče seriálu, Amy Sherman-Palladino a Daniel Palladino, což jsem dřív nevěděla a poté si to tak nějak podvědomě spojila s Lapiduchem proklamovaným neúspěchem poslední řady. Pravda je ale taková, že jsem ze sedmé série neviděla víceméně nic a po zkušenosti s tou šestou do toho jdu s otevřenou myslí. Uvidíme, co přinese.