_______
“Salvation can arrive in the blink of an eye.”
 |
| zdroj: imdb.com |
Jako první musím adresovat své klaunství - v minulé recenzi jsem se vyhranila proti návratu Avocata (Coty Galloway) (dokonce jsem zašla tak daleko, že jsem to přirovnala k návratu Harryho Harta, taková to podle mě byla chyba) a teď jsem samozřejmě za idiota, protože si pro něj schovali jeden z nejpůsobivějších a morálně nejproblematičtějších zvratů, který jsem kdy viděla, čímž ho naprosto bezpečně přepinkli na území antihrdinů, kde mi nevládne intelekt, ale srdce (a možná pár fetišů) a nemůžu než jim zatleskat. Bylo to právě tajemství původu Little Cata (Steven Yeun), které mě hnalo zapínat epizodu za epizodou v napětí, kdy to Avocatovi a Garymu (Olan Rogers) bouchne to ksichtu, a musím říct, že to bouchlo naprosto fantasticky. Celá tahle linie byla opravdu povedená.
Little Cato byl mimichodem hlavní důvod většiny mých slz tuto sezónu, výše zmíněná zápletka by byla drsná pro kohokoliv, natož tak pro někoho v podobné situaci, a fakt mě pro něj bolelo srdce. Překonal to až Mooncake (Olan Rogers) ve finále, se kterým mě zaskočili i přesto, že jsem čekala nějakou sviňárnu na konec; hádám, že mě prostě jen ukolébali tím, jak malý důraz na něj celou sezónu kladli. Na druhou stranu Ash (Ashly Burch), kterou se podle mě snažili celou sezónu stylizovat do toho rozpolceného generátoru emocí, mě docela míjela, čistě protože celá její zápletka na mě působila stejně jako ta Anakinova v Revenge of the Sith, celý ten zvrat jsem čula na dálku a odmítala na to plýtvat jakýmikoliv nadějemi. Jediné, co mě ohledně toho skutečně překvapilo, byla role Mooncakea, která pro mě byla zároveň dost přes čáru, takže Ash může jít rovnou do prdele.
Lord Commander (David Tennant) si jede po typické záporácké trajektorii, která hlásá, že to nutně bude horší než to bude lepší, takže mě nepřekvapila ani jeho zrada Invicta/Invictus (?) (Vanessa Marshall) ani výsledek jeho střetu s Boloem (Keith David). Hodně překvapili s Sheryl (Claudia Black), od které jsem nějakou zradu čekala (ale možná už si jenom nepamatuju detaily konce minulé řady, přece jen tam byla dvouletá prodleva) a Clarenceem (Conan O'Brien), který tam byl sice jenom chviličku, což jim ovšem nezabránilo vymáčknout ze mě nějakou tu slzičku. (Netušila jsem, že budu brečet pro zrádnou atropomorfní animovanou masařku, která si za všechno 100% mohla sama, ale čemu se vlastně ještě divím.) Absolutní hvězdou sezóny byl ovšem Tribore (Olan Rogers), jak jinak, na odboj se člověk vždycky může spolehnout.
Ke KVNovi (Fred Armisen) nemám moc co říct, na něm jsou vtipné prakticky hlavně Garyho reakce, a podobně to mám s HUEem (Tom Kenny), u kterého mi upřímně přijde, že se dost opakují. Co se týče Garyho a Quinn (Tika Sumpter), tam jsem tuhle sezónu moc investovaná nebyla. Garyho nejzajímavější a nejhlubší scény byly ty s Avocatem (nemůžu se rozhodnout, jestli je to queerbaiting (furrybaiting?) nebo jestli jsem tak zblblá kulturou, ve které jsem vyrostla, že v jakékoliv vřelosti mezi dvěma muži automaticky hledám romantický podtext, protože chlapi přece jinak emoce nemají, nicméně vím určitě, že jejich vztah a interakce jsou jeden z důvodů, proč Final Space tak miluju) a Quinniny paradoxně ty s Nightfall (což by byla mimochodem výborná emocionální linka, ale bohužel ji pro mě absolutně převálcovali s Avocatem a Little Catem). Když došlo na jejich romanci, která má být centrem celého příběhu, nebylo tam nic jiného než krátké will they/won't they ohledně sexu a pak spousta neupřímnosti jeden k druhému, což sice z hlediska narativu chápu, ale nijak zajímavé to pro mě nebylo. Jsem ale upřímně zvědavá na to, jak budou ve čtvrté řadě fungovat jako oficiální pár.
Celkový děj řady byl úzce navázaný na postavy (přesně jak to mám ráda), takže co jsem chtěla vypíchnout už jsem vypíchla výše, což mě vede k uvědomění, že vlastně nebyla žádná vata (no, možná Triboreova linka, ale kdo jim může při zdravém rozumu vyčítat Triborea?), což je při třinácti epizodách a třetí řadě seriálu výborné skóre. Nicméně až fakt, že to zvládají bez přidávání postav i nadměrného množství vedlejších zápletek, dělá z Final Space v kontextu současné seriálové tvorby raritku a je to zároveň hlavní důvod, proč je Final Space jeden z mých nejoblíbenějších seriálů.
Jestli nebude čtvrtá řada, budu křičet.