_______
“What is fear? Fear is like this person who's always there. Watching you, telling you what to do. And when fear commands, most of us just blindly obey.
But what if we said no? Said, ‘Not today, fear? I'm just gonna do my thing anyway.’”
3.01 Bestie - 3.02 Daphne - 3.03 Tapeworm - 3.04 Organ
 |
| zdroj: imdb.com |
Bestie mě na začátku trochu znepokojila, že půjde o vraždícího klauna v podobě drag queen, což mě zrovna moc nebaví, ale nakonec to pěkně vykrystalizovalo. Nemůžu říct, že bych se zrovna bála (to se mi u AHS obecně nestává), ale byla jsem hodně zvědavá, jak to dopadne. Konec jsem odhadla, ale podle dialogů jsem přesvědčená o tom, že to byl záměr. Jessicu Barden (Bestie) jsem nepoznala, ale líbilo se mi, jak hrála hlasem, Emma Halleen (Shelby) byla dobrá raněná srna a Jeffa Hillera (Nevins) bylo hezké vidět v nepsychopatické roli.
Daphne byla dítě lásky Her a 2001: A Space Odyssey, ale měla super atmosféru. Závěrečný zvrat mě vlastně docela překvapil a trochu bych si přála, aby tam bylo trochu víc náznaků, ale možná tam byly a jen jsem je přehlédla, byla jsem při sledování trochu mimo. Uvěřitelnost zápletky celá stála na Reidovi Scottovi (Will) a podle mě si vedl skvěle. Hned v úvodních titulkách mě překvapilo jméno Gwyneth Paltrow (Daphne), v AHS jsem ji skutečně nečekala, ale fungovalo to.
Tapeworm byl přesně ten nechuťák, u kterého jsem trochu doufala, že se bez něj obejdeme, ale vykoupili se tím, že skutečně nechutné to bylo až na konci a celý příběh byl krásně zahraný. Laura Kariuki (Vivian) si krásně dala všechno od naivního nadšení přes nadějný optimismus až po absolutní děs a vyčerpání a já jí všechno věřila. Lisa Rinna (Sheila) hrála přesně ten polyp na řiti lidstva, které nemůžu vystát, a byla přesná. Celkově se mě Tapeworm dotkl asi nejvíc, protože krásně fungoval jako sociální komentář.
Organ na mě v prvních minutách udělal nejhorší dojem z těch čtyř a do konce se to o moc nezlepšilo navzdory Emily Browning (Natessa) v obsazení. Raúl Castillo (Toby) určitě nehrál hůř než všichni ostatní - tahle řada byla herecky skvělá - ale nezajímalo mě, jako to s Tobym dopadne, byla jsem k němu lhostejná. Jediné, co se mi na tom skutečně líbilo, byl závěrečný zvrat, který mi vzhledem k chování hlavně Sashy (Havana Rose Liu) dával absolutní smysl, ale kolem a kolem to bylo podle mě nejslabší.
Celkově mi přijde, že American Horror Stories konečně předčilo původní seriál (minimálně současnou řadu určitě) a jsem hodně zvědavá, s čím přijdou příště.
3.05 Backrooms - 3.06 Clone - 3.07 X - 3.08 Leprechaun - 3.09 The Thing Under the Bed
Nesnáším, když musím oživit rok starou recenzi, protože [doplň streamovací službu] se rozhodla, že něco vysílané s ročním rozestupem (tj. na dvě klasické televizní sezóny) ve skutečnosti nejsou dvě řady, ale jedna rozpůlená. Přesněji - nesnáším, že vůbec půlí řady na polovinu a vysílají je tak daleko od sebe, dráždí to můj smysl pro pořádek a hlavně nechápu účel. Pokud to má dělat to, co kdysi dělaly cliffhangery, tak to stejně nefunguje, protože dávno nefungují ty cliffhangery. A je to vina právě streamovacích služeb, u kterých je jasné, že divák nemá svou přízní šanci ovlidnit, co přežije a co ne (resp. ten práh profitability je tak vysoký, že obvykle přežije jenom absolutní mainstream a to je z většiny škvár.)
Backrooms mi na konci trochu připomněl Beetlejuice, ale jinak byl z těch pěti epizod zaručeně nejslabší. U Clone jsem si zezačátku říkala, že je škoda, že David a John nejsou otec se synem místo partnerů, ale jak příběh postupoval, začal pro mě fungovat a ten zvrat na konci jsem nečekala, výborné. X byl překvapivě dobrý horor - pokud to tedy od někoho, kdo horory nevyhledává a v žánru se nevyzná, něco znamená.
O Leprechaun jsem si podle názvu myslela, že bude nejblbější, ale spletla jsem se; příběh mě překvapivě vtáhl, opravdu jsem nevěděla, co čekat, a s koncem mě zase dostali. The Thing Under the Bed mělo podle mě nejslabší obsazení (hlavní postava byla hrozně afektovaná), ale jinak si hezky pohráli s tématem strašidla pod postelí a v konečném součtu to bylo pořád zábavnější než Backrooms.
V obsazení mě potěšil Matthew Maher (Eli, Backrooms), hezky v té chvilce zahrál docela silné emoce a bavilo mě vidět ho v nehistorické roli; Victor Garber (David, Clone), ta dvojrole mu slušela; Henry Winkler (dr. Nostrum, X), ta ďábelská nonšalance mu šla hezky; Jessica Barden (Hailey, Leprechaun), kterou jsem hned nepoznala, ale jsem ráda, že si po roli v Bestie zahrála se svým vlastním obličejem; a Jeff Hiller (Niles, The Thing Under the Bed), který se rychle posunuje mezi moje oblíbené Murphyho herce.
Celkově mě i druhá část třetí řady American Horror Stories nezklamala, zase sázela hlavně na neokoukané tváře a silné příběhy a zase se jim to vyplatilo. Doufám, že s tím budou pokračovat.
Backrooms mi na konci trochu připomněl Beetlejuice, ale jinak byl z těch pěti epizod zaručeně nejslabší. U Clone jsem si zezačátku říkala, že je škoda, že David a John nejsou otec se synem místo partnerů, ale jak příběh postupoval, začal pro mě fungovat a ten zvrat na konci jsem nečekala, výborné. X byl překvapivě dobrý horor - pokud to tedy od někoho, kdo horory nevyhledává a v žánru se nevyzná, něco znamená.
O Leprechaun jsem si podle názvu myslela, že bude nejblbější, ale spletla jsem se; příběh mě překvapivě vtáhl, opravdu jsem nevěděla, co čekat, a s koncem mě zase dostali. The Thing Under the Bed mělo podle mě nejslabší obsazení (hlavní postava byla hrozně afektovaná), ale jinak si hezky pohráli s tématem strašidla pod postelí a v konečném součtu to bylo pořád zábavnější než Backrooms.
V obsazení mě potěšil Matthew Maher (Eli, Backrooms), hezky v té chvilce zahrál docela silné emoce a bavilo mě vidět ho v nehistorické roli; Victor Garber (David, Clone), ta dvojrole mu slušela; Henry Winkler (dr. Nostrum, X), ta ďábelská nonšalance mu šla hezky; Jessica Barden (Hailey, Leprechaun), kterou jsem hned nepoznala, ale jsem ráda, že si po roli v Bestie zahrála se svým vlastním obličejem; a Jeff Hiller (Niles, The Thing Under the Bed), který se rychle posunuje mezi moje oblíbené Murphyho herce.
Celkově mě i druhá část třetí řady American Horror Stories nezklamala, zase sázela hlavně na neokoukané tváře a silné příběhy a zase se jim to vyplatilo. Doufám, že s tím budou pokračovat.