 |
| zdroj: imdb.com |
IMDb. Unbreakable Kimmy Schmidt bývalo moje potěšení a i s odstupem času si myslím, že je to povedený komediální seriál, takže je docela záhadou, proč mi tak dlouho trvalo, než jsem konečně zapnula tento speciál / televizní film / film / kdo ví, co to je. Vím, že jsem to na Netflixu zaznamenala nějak kolem vydání, ale docela mě odradil ten interaktivní prvek; obecně nemám moc ráda, když má příběh víc variant, protože to často znamená, že zápletka není tak detailně propracovaná, jak by mohla být, aby tu flexibilitu umožnila. Tady bylo ale na výběr mezi několika možnostmi, z nichž se byla jen jedna ta správná, co posunula příběh kupředu, a zbytek byly slepé uličky zakončené "game over" scénkami, které děj přetočily zpátky k volbě. Zpětně mě trochu mrzelo, že se na to dívám až "ze záznamu", protože 100% neobsahoval všechno, ale co už.
V rámci reality seriálu byla zápletka filmu absolutní průměr, ale ani to nebylo nic přepáleného, co by nějakým způsobem zpětně modifikovalo seriál, aby to dávalo smysl, což nesnáším - pokud musím z příběhu udělat něco jiného, abych měla co vyprávět, tak je čas smířit se s tím, že tam není co vyprávět, a posunout se dál - a jelikož jsem poslední epizody viděla tři roky zpátky, docela to svou ztřeštěností, familiárností a přímočarostí zápletky bodlo. Snažím se říct, že dějově to nebylo nic, co by mě ohromilo, ale bavilo mě to.
Kimmy (Ellie Kemper) se svým nezdolným optimismem a magickou schopností málokdy čemukoliv rozumět, ale vždycky se přesto zachovat správně, byla přesně to, co teď potřebuju, nicméně mou nejoblíbenější postavou vždycky byl Titus (Tituss Burgess), který mi jako obvykle mluvil z duše. Lillianiny (Carol Kane) scény byly jako obvykle roztomile vyšinuté a ta s "doučováním" Fredericka (Daniel Radcliffe) byla pravděpodobně nejvtipnějším bodem celého filmu. Frederick sám byl víc recese na britskou královskou rodinu než postava sama o sobě, ale ke Kimmy se hodil. Titulní reverend Richard Wayne Gary Wayne (Jon Hamm) byl fantastický především protože Jon Hamm si tu roli očividně neskutečně užívá a to mě baví.
Jacquelinina (Jane Krakowski) zápletka plně odpovídala jejímu charakteru, byť si myslím, že to bylo míň o ní a víc sociální komentář - když lže žena, je to jasný ukazatel toho, že lžou všechny a všem (zatímco když muž spáchá sexuální zločin, je to výjimka a je nefér pro vlastní dobro předpokládat, že jsou násilníci všichni, dokud nemáme jistotu o opaku, protože jejich ego má přednost před naším bezpečím), není radno je brát vážně a není potřeba nic měnit. Ze starých známých potěšili (z nějakého důvodu) hlavně Xanthippe (Dylan Gelula), byť se aspoň mihlo snad celé obsazení, a pak cameo Freda Armisena (Bobby Durst) a Jacka McBrayera (Sandy Parcell - to příjmení nebude náhoda).
Celkově je Unbreakable Kimmy Schmidt: Kimmy vs the Reverend takový milý dárek pro ty, co měli rádi seriál (a naprosto nepoužitelný pro kohokoliv dalšího), a příjemně strávená hodina.
V rámci reality seriálu byla zápletka filmu absolutní průměr, ale ani to nebylo nic přepáleného, co by nějakým způsobem zpětně modifikovalo seriál, aby to dávalo smysl, což nesnáším - pokud musím z příběhu udělat něco jiného, abych měla co vyprávět, tak je čas smířit se s tím, že tam není co vyprávět, a posunout se dál - a jelikož jsem poslední epizody viděla tři roky zpátky, docela to svou ztřeštěností, familiárností a přímočarostí zápletky bodlo. Snažím se říct, že dějově to nebylo nic, co by mě ohromilo, ale bavilo mě to.
Kimmy (Ellie Kemper) se svým nezdolným optimismem a magickou schopností málokdy čemukoliv rozumět, ale vždycky se přesto zachovat správně, byla přesně to, co teď potřebuju, nicméně mou nejoblíbenější postavou vždycky byl Titus (Tituss Burgess), který mi jako obvykle mluvil z duše. Lillianiny (Carol Kane) scény byly jako obvykle roztomile vyšinuté a ta s "doučováním" Fredericka (Daniel Radcliffe) byla pravděpodobně nejvtipnějším bodem celého filmu. Frederick sám byl víc recese na britskou královskou rodinu než postava sama o sobě, ale ke Kimmy se hodil. Titulní reverend Richard Wayne Gary Wayne (Jon Hamm) byl fantastický především protože Jon Hamm si tu roli očividně neskutečně užívá a to mě baví.
Jacquelinina (Jane Krakowski) zápletka plně odpovídala jejímu charakteru, byť si myslím, že to bylo míň o ní a víc sociální komentář - když lže žena, je to jasný ukazatel toho, že lžou všechny a všem (zatímco když muž spáchá sexuální zločin, je to výjimka a je nefér pro vlastní dobro předpokládat, že jsou násilníci všichni, dokud nemáme jistotu o opaku, protože jejich ego má přednost před naším bezpečím), není radno je brát vážně a není potřeba nic měnit. Ze starých známých potěšili (z nějakého důvodu) hlavně Xanthippe (Dylan Gelula), byť se aspoň mihlo snad celé obsazení, a pak cameo Freda Armisena (Bobby Durst) a Jacka McBrayera (Sandy Parcell - to příjmení nebude náhoda).
Celkově je Unbreakable Kimmy Schmidt: Kimmy vs the Reverend takový milý dárek pro ty, co měli rádi seriál (a naprosto nepoužitelný pro kohokoliv dalšího), a příjemně strávená hodina.
