_______
“You see the monarchy as part of the architecture of this country. But more and more people have grown to see it simply as part of the furniture. Something they've grown up with but not something that can't be rearranged. Thrown out, if need be, or replaced.”
 |
| zdroj: imdb.com |
Už loni pro největším lákadlem byla Diana, takže jsem byla zvědavá, jak budou její příběh dál zpracovávat. Elizabeth Debicki se vizuálně zdála jako fantastická volba a videa porovnávající Dianu a korespondující scény z The Crown dokazovala, že ji má nastudovanou do puntíku, ale v průběhu sezóny to pro mě nefungovalo, nějak tomu za těmi intrikami chyběla osobnost. Co se týče Charlese, tam jsem to měla naopak, Dominic West mě zarazil, přišel mi typově úplně někde jinde, ale v průběhu sezóny na mě jako Charles překvapivě fungoval a dal té postavě lidský rozměr. S Elizabeth Debicki měli překvapivě dobrou chemii, je škoda, že je hráli, až když byl ten vztah absolutně v troskách.
Když už jsme u toho obsazení, Olivia Williams byla fantastická Camilla, fyzicky skoro k nerozeznání a chováním krásně navázala na výkon Emerald Fennell, takže tam byla skvělá kontinuita. Pořád s ní a s Charlesem nemám žádný soucit, jsou to dva nevěrní sobci, kteří si vzájemně krmí ego a stylizují se do obětí následků svých vlastních akcí, aniž by za svoje chování převzali zodpovědnosti, ale zahraní byli krásně přesvědčivě. Poslední přeobsazení, které mě velmi příjemně překvapilo, byla Lesley Manville jako Margaret. O tom, že je fantastická herečka, jsem nepochybovala - fakt, že jsem ji v Harlots absolutně nenáviděla, mluvil za vše - ale překvapilo mě, jak krásně navázala na Vanessu Kirby a Helenu Bonham Carter. V Annus Horribilis mi absolutně zlomila srdce.
Imelda Staunton (Elizabeth II) si královnu střihla v její éře rejmcajícího důchodce, který se zlobí na svět, že nefunguje podle jeho morálky a že nedoceňuje jeho oběti, o které obecně nikdo moc nestál v první řadě, ale bavila mě. Jonathan Pryce (Philip) jí fantasticky přizvukoval a vůbec byl ve formě, čímž myslím byl přesně tak přehnaně důležitý a otravný jako vždycky. Docela mě překvapilo, kolik prostoru věnovali Al-Fayedům, hlavně že ho mnohem víc připadlo Mohamedovi (Salim Daw) než Dodimu (Khalid Abdalla), jehož přítomnost je samozřejmě kritická, ale Mou Mou byla jedna z nejlepších epizod sezóny. (Patrně hlavně tím, že se odklonila od Winsdorů.)
Co se týče děje jako takového, ten se hodně soustředil na Charlese a Dianu a hlavně na opravu Charlesovy reputace - upřímně se nemůžu rozhodnout, jestli se ten seriál jen pokouší být objektivní nebo jestli Netflix leze britské královské rodině do zadku, ale občas mi to přišlo jako ten bizarní dějový product placement, který do svých seriálů vkládá Nova. Jako obvykle pro mě byla řada nejzajímavější v těch epizodkách. Kromě výše zmíněných Annus Horribilis a Mou Mou se mi líbila i Ipatiev House čistě pro tu ruskou část; Elizabeth, Philip a jeho galaktický mozek, který očividně vyžaduje neustálou stimulaci, mi nemohli být ukradenější.
Celkově jsem vícemíně všechno řekla už na začátku, přidám snad jen fakt, že The Crown moc nesluší být tak monotematická, jak to bylo tuto řadu s Charlesem, Dianou a rozvodem. Jsem upřímně zvědavá, jak bude vypadat šestá a poslední řada, nechali si toho do ní docela dost a zajímá mě, jak to uchopí.